k47.cz
foto Praha výběr povídky kulturatwitter FB


7. 1.

Na prahu kyberpunku


Představte si svět, kde se jednoho rána probudíte a zjistíte, že nejenom nemáte žádné peníze, ale vaše manželka je provdaná za ruského oligarchu jiného a vy se jmenujete Alexei Desya. Tuhle možnou budoucnost razí všichni akolytové kryptoměn, smart-kontraktů a kódu jako zákona.

Když by útočník mohl pomocí zranitelností jako Meltdown nebo Spectre získat klíče k vašim bitcoin peněženkám, ethereum kontraktům a všemu, co je vázané na technologie z vlhkých snů krypto-anarchistů, tak se to může stát. Protože proč ne? Když ze systému odstraníme možnost třetí strany zasáhnout a urovnat spor (myšleno stát a soudy), tak co říká kód, to platí. I když ke změně došlo nelegitimní cestou.

Čím víc hmotných i nehmotných statků je vázáno na nezvratný blockchain, tím víc se dá získat jeho prolomením. V nejhorším případě může člověk přijít o všechno. Jako úplně všechno.

Dokonce i nejzaslepenější fanatici někdy udělají krok zpátky a dohodnou se mezi sebou, že kód se přece jenom mýlí, že není důležité přesně to, co se v kódu píše, ale to, co jeho autor zamýšlel, což můžou být dvě diametrálně odlišné věci. Dělej, to to chci, ne to co říkám, že chci.

Když jim naznačíte, že zradily svoje ideály, jako třeba v případě DAO, kranarchisté začnou šoupat nohama a namítat, že to bylo jenom jednou, že se to už nikdy nebude opakovat. Ono nejspíš záleží, o kolik peněz jde. Když hackeři vyjebou s jedním člověkem, je to jeho problém, měl být opatrnější. Ale když jde o miliony nebo v budoucnosti miliardy dolarů, komunita najde nějaké řešení. Záleží na rozložení sil a oproti starému systému bank a zákonů, se moc nezměnilo.

Ideál bitcoinu a jemu podobných je založený na předpokladu, že moc je rovnoměrně rozložená mezi všechny členy sítě. Realita ale vypadá jinak. Vznikají těžební farmy, které mají nezanedbatelné páky na fungování celého soukolí. Protože když můžu tisknout peníze, tak proč jich netisknout víc? Proč nenakoupit grafické karty, FPGA a ASICy, rozjet operaci ve velkém a nespotřebovat přitom ±dva Temelíny energie.

Problém těchto radikálních kranarchistických vizí je v tom, že chtějí odstranit stát. Ale to, že stát má velkou moc není podstata věci, ta je v tom, že moc je nerovnoměrně rozložená. Když je z rovnice moci, odstraněn stát, který můžeme a musíme demokraticky směrovat, nahradí ho jiná entita, která vyplní vzniklé vakuum moci. Ale do jejího fungování lidé nemají co mluvit.

Když bude odstraněn demokratický stát, co zbude? Jeho místo zaberou nadnárodní megakorporace, které už teď fungují jako malá impéria a nejsou vázány principy demokracie, ale jen snahou o dobrou PR a když mají monopol, tak ani tou. Překvapivě je to možná stát, jako společný projekt nás všech, který nás dělí od hrůzy nefiltrovaného kyberpunku.


+1: Existential comics k tomu má co říct: "Libertarians don't want to eliminate authority, they want to eliminate democracy's ability to keep it in check."

+2: tohle


vstoupit do diskuze    sdílet na facebooku, twitteru, google+

««« 8. 1. Pavouci 7 📷
»»» 6. 1. Algoritmická timeline jako nástroj kontroly

příbuzné články:
Techno-optimismus ještě nevymřel
Strach a hnus v Silicon Valley
Protest
Je na čase si posvítit na síťový Post-humanismus
Digitální absolutismus
Nemůžeme se bránit donekonečna...

píše k47 & NEVERYOUNG, kontakt: ascii@k47.cz