k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Majáles #1 (Starý Muž pozoruje mladé maso)

29. 4. 2018 — k47 (♪)

Tohle měl být triumf, tohle měla být ka­ta­strofa, první velký fo­to­gra­fický raid na Ma­já­le­sový průvod. Pů­vodně se při­hlá­silo sedm lidí, ale na­ko­nec se ukázal jen S.—ten nej­věr­nější z věr­ných—a ve dvou jsme se za­kousli do akce & chaosu.

Ale co? Malá sku­pina má mnohem lepší ope­ra­tivní schop­nosti & stejně bych se s novými členy viděl jen krátce na za­čátku a pak na sa­mot­ném konci, pokud tedy vůbec. Celou dobu jsme se ne­u­stále ztrá­celi a zas na­chá­zeli. Od oka­mžiku, kdy průvod vy­ra­zil z Kar­lova ná­městí a za­to­čil za roh, mi S. zmizel z očí.

Ze všech prů­vodů, po­chodů a akcí v uli­cích Města, na kte­rých jsem byl, se tahle na­chází v dolní po­lo­vině pe­lo­tonu. Na plá­no­vané dvě hodiny Majá-vod ob­sa­ho­val málo va­ri­a­bi­lity, akce a ší­len­ství: Jen tři vozy a jen v jednom hrála velice hla­sitá hudba. Kdyby byl dva­krát tak větší, nebo trval jen po­lo­vinu doby, měl by blíž i ide­ální in­ten­zitě & poměru cena/výkon.

Ze za­čátku jsme jen čekali na okraji bloku stu­dentů, kteří ob­sa­dili roz­hraní ulic Vo­dič­kova/Jung­ma­nova. Pro­bí­hala tam nějaká ce­re­mo­nie za pří­tom­nosti mnoha fotogů. To nebylo pro­středí pro raid, chtěl jsem akci, něco spon­tán­ního, něco or­ga­nic­kého, něco di­vo­kého. První půl­ho­dina byla nudná k uzou­fání. Ale pak se blok mla­dého šťav­na­tého masa dal do pohybu k vozům, které par­ko­valy na Kar­lově ná­městí. Lidí při­bylo, hluku taky, ko­nečně něco, ko­nečně to vy­pa­dalo, že jsem se ten den ne­pro­bou­zel na­darmo. Před­chá­ze­jící noc jsem totiž skoro nespal, v hrudi mi hučela masivní spán­ková de­pri­vace a levné ener­gydrinky s ní ne­do­ká­zaly efek­tivně bo­jo­vat. Pak se věci daly do pohybu a jako kdyby do mě vrazil blesk.

Jo, blesk, přesně tak. Plánem bylo se dostat tak blízko akce, že to hra­ni­čilo s fy­zic­kým na­pa­de­ním, jako vždycky, ale teď jsem do toho ještě vy­táh­nul blesk, àla Spyros Pa­paspy­ro­pou­los, a už nechci zpátky. Nej­širší možný ob­jek­tiv, zone focus a blesk, tak jak to bůh/Bruce Gilden za­mýš­lel. Chvíli jsem se oháněl s pevnou pa­de­sát­kou pro nějaký ten bokeh, ale to nebylo ani zda­leka tak uspo­ko­jivé. Vý­sledky tak jako tak stojí za hovno, ale dělám to hlavně kvůli po­žitku. A tak jsem tam jako jediný blázen běhal s bleskem (an­g­lický termín flash gun zní mnohem lépe). Je jasné že je třeba něco šir­šího, aspoň 20mm, ale ide­álně ještě víc. Nechce mi někdo při­spět na Vo­i­gtlän­der Heliar?

Zbytek vi­zu­ál­ního ma­te­ri­álu dodám někdy příště.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz