Sám vesmír mám říká, abychom žili v míru

Tenhle titulek je záměrně nabubřelý, ale není úplně od cesty. Všiml jsem si jedné podobnosti, která, i když jde o pitomou drobnost, v sobě má trochu kosmické ironie. Když se podíváte na znázornění Lagrangeových bodů, tak vypadají přesně jako symbol CND – kampaně za jaderné odzbrojení -, který se stal univerzálním symbolem míru. Stačí propojit L3 se Zemí, Slunce s L4 a L5 a máte logo CND. Náhodička.

Lagrangeovův bod je takové místo, kde se odstředivé a gravitační síly země a Slunce (nebo jiných párů těles) vyruší tím způsobem, že kdy do jednoho z nich zaparkujete satelit, tak tam zůstane. Nezřítí se do slunce a ani nebude vymrštěn do chladného náručí kosmu.

Bod L2 se stane domovem teleskopu James Webba. Tento potomek Hubblova teleskopu bude sedět 1.5 milionu kilometrů od modré planety, pětkrát dál než obíhá Měsíc, doslova uprostřed nicoty. Když jsem se tohle dozvěděl, hned mi na mysl přišel Hubble, který svou hvězdou kariéru začal závadou. Hlavní zrcadlo bylo nedokonalé a snímky vyšly rozmazané. NASA vypravila partu astronautů, aby do teleskopu namontovali korektivní optiku. Udělali by to samé, kdyby James Webb měl závadu? Hubble obíhal kolem Země, nám přímo nad hlavou, ne v černotě vesmíru. Je to lákavá představa, servisní zásah provedený dál než se člověk kdy dostal od naší malé modré duhovky.

Dočkáme se v roce 2021, kdy se JW vznese k obloze na cestu do svého Lagrangeova bodu. Možná. Původní plány hovořily o startu v roce 2007 a jestli máte po ruce kalendář, můžete se přesvědčit, že tenhle rok jsme už přešli.