Jako v Kodani

Miluju jízdu na kole. To musí být všem, co čtou tuhle žumpu, jasné – už 27 článků je založeno do kolonky #kolo. Za tenhle rok jsem ujel vzdálenost jako z Prahy do Říma, ne vzdušnou čarou, ale po vedlejších cestách Alp. Někdy večer vyrazím na krátký okruh, jen abych si spravil náladu. Po krátkém sprintu na moři asfaltu není možné se necítit na vysoké vlně.

Nicméně, před nějakou dobou jsem čekal na autobus – bylo to nejspíš v období, kdy jsem ve snaze opravit kolo situaci jen zhoršil a můj hlavní dopravní prostředek se stal nepojízdným – a dva mladí kluci na trialových kolech jezdili kolem zastávky, skákali na místa, která pro to nebyla určena a prováděli různé triky. Hlavou se mi prohnalo „víc lidí by mělo jezdit na kole“. Do práce, na nákupy, na vlak, všude.

V blízkém okolí Cely se počet užitkových cyklistů pohybuje velice blízko nule. Vedle vlakové zastávky, kde nastupuji, se nachází parkoviště obvykle plné aut, ale pravidelně tam stojí jen jediné kolo přivázané k zábradlí – moje. I když to mají lidé z blízkých vesnic jen pár kilometrů a terén je příznivý, lidé bez výjimky volí auto.

A přitom by to mohlo být jinak.

Nejde jen o sen hrstky cyklo-pozitivních fanatiků. Celá Kodaň se pohybuje na dvou kolech – 36% lidí dojíždí do práce nebo školy na bicyklu a každý den ujedou dohromady 1.2 milionu kilometrů. V hlavním městě Dánska, které má s přilehlou aglomerací 1.2 milionu obyvatel, na kole dojíždí víc lidí než v celých Spojených Státech, kde žije víc než 300 milionů lidí.

Praha na tom není nijak zázračně. Jen jedno procento cest připadá na kola, 23% pěšky, 43% MHD a zbytek auta. Pravda, evropská města jsou typicky kompaktní a disponují dobrou MHD (na rozdíl od USA), proto mají velké zastoupení pěších cest a veřejné dopravy. Ale změna je možná a reálná. Sen nikdy neumírá.

Rekola, projekt Vítka Ježka – který mimo jiné organizoval děsírovské invaze – v hlavním městě provozuje 500 kol připravených k zapůjčení. Tohle číslo by nemělo být 500, ale 50000.

Není důvod aby nebylo, stačí jen vize, ochota a iniciativa (nedávný zákaz kol v centru není příliš dobrou vizitkou). A peníze na cyklistické stezky a oddělené pruhy pro kola, pochopitelně. Jde o bezpečný mód přepravy, kodaňský cyklista musí průměrně urazit 4.4 milionu kilometrů, než se dostane do vážné nehody. Navíc se ukazuje, že pravidelné dojíždějí má pozitivní dopad na zdravotní stav cyklistů – když jezdí aspoň průměrnou rychlostí, střední délka života se prodlouží až o 5 let. Navíc se odhaduje, že každý kilometr jízdy přinese společnosti benefity v hodnotě 1.22 dánské koruny, což odpovídá ±4.2 korunám českým, převážně v lepším zdraví a snížených nákladů na zdravotní péči.

Letos jsem na kole společnost tedy obohatil o 6000 korun. Nemáte zač.

+1: Podle tohoto zdroje Nizozemská investice 595 milionů € do cyklistiky vede k úsporám zdravotnického systému v hodnotě 19 miliard €.