k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Každá tragédie je příležitost (pro levnou reklamu)

8. 7. 2018 — k47

Když se v roce 2010 chil­ští hor­níci poprvé vy­no­řili z hlubin dolů, kde byli 69 dnů uvěz­něni, každý z nich měl slu­neční brýle, aby chrá­nil oči před slun­cem, na které si během ne­dob­ro­vol­ného pobytu v tem­notě dolů odvykl. Da­ro­vala je firma Oakley a její pro­dukt se na­je­dou ocitl na hlav­ním pódiu me­di­álně velice sle­do­vané udá­losti. Podle odhadů takto mohla firma získat pu­b­li­citu v hod­notě 41 mi­li­onů dolarů. In­ves­tice? 450 dolarů.

Oakley na této tragé­dii roz­hodně vy­dě­lal.

V tomto světle by cynik mohl velice snadno pod­leh­nout dojmu, že když se Musk roz­hodl pomoci s vy­svo­bo­ze­ním dět­ského fot­ba­lo­vého týmu, který v Thaj­sku uvázl v za­to­pe­ných jes­ky­ních, jeho zá­mě­rem nebyl jen čistý al­tru­is­mus, ale šlo mu pře­de­vším o levnou re­klamu ve­zoucí se na zádech tragé­die a snaha si vy­bu­do­vat pověst me­si­áše (pro­tože co může být lepší PR než když lidé věří, že CEO je vtě­lení spa­si­tele).

Poprvé jsem se o tom dočetl tady, tenhle článek si za­pa­ma­tujte, ještě se k němu vrátím.

Cy­ni­kovi by plán kor­po­rátní zá­chrany, tím jak je struk­tu­ro­vaný, mohla při­pa­dat jako snaha dostat všechny možné tra­de­marky do zpra­vo­daj­ství a pre­zen­to­vat je jako po­zi­tivní sílu. Muska na­padlo tohle: Uřízne kus trubky, která je do­sta­tečně velká pro jedno dítě, k ní při­pojí pár kys­lí­ko­vých lahví a po­tá­pěči ji i s or­ga­nic­kým ná­kla­dem pro­táh­nou za­to­pe­nými jes­ky­němi ven. Trubka sa­mo­zřejmě po­chází z jeho rakety a vý­sle­dek je ozna­čo­ván za po­norku, i když má kom­fort že­lezné rakve. Na místo poslal za­měst­nance dvou svých spo­leč­ností a tak za­jis­til, že se na stránky novin do­stane co nej­více jeho ob­chod­ních značek.

Ale teď k tomu článku. Jedna věta zvlášť za­zá­řila: „Ne­zbývá než doufat, že thaj­ská vláda schválí plán Elona Muska co nej­rych­leji.“

Sle­dujte po­u­ži­tou ré­to­riku: Stát si se zá­chra­nou nemůže po­ra­dit, jen techno-mesiáš dokáže uvěz­něné děti za­chrá­nit. Před­po­kládá, že fůra po­tá­pěčů a od­bor­níků pří­tom­ných na místě (z Thaj­ska i jiných zemí, fot­ba­listy poprvé spat­řil Brit­ský po­tá­pěč), nemůže uspět, že ne­mů­žou stačit, že jsou bez­radní, a jedině rakety-auta-panely-Mars Musk má plán, který může reálně fun­go­vat. Jasně, že když něco vyřeší jeden génius, je lepší příběh, než když si s pro­blé­mem poradí stará nudná státní správa se všemi těmi nud­nými in­sti­tu­cemi a or­ga­ni­zací. (Že tento génius má za zády jmění, které pře­sa­huje HDP skoro 80 zemí, lehce kazí tento mýtus.)

A pak závěr textu: „Otázka zů­stává, zda stihne Elon Musk vy­bu­do­vat a do­pra­vit po­norku dříve, než si thaj­ská vláda poradí sama.“ Co tohle má zna­me­nat? On je to závod? Trochu bi­zarní. Když si Thajci poradí sami, pak je všechno v po­řádku, ne? O tom to celé je, nebo ne?

To všechno je jen dopad aury me­si­ášů – názory těchto lidí mají ně­ja­kým způ­so­bem před­nost před všemi ostat­ními. V ko­lek­tivní ima­gi­naci jsou něčím víc, stali pro­roky, kteří nám ukážou cestu vpřed. Jsou to jen mi­li­ar­dáři, kteří všechny pře­svěd­čili, že jsou be­ne­vo­lentní. Proto, že vědí jak vy­ta­hat mi­li­ardy dolarů z kapes lidí, ne­zna­mená, že znají od­po­vědi na všechny otázky, které tíží lid­stvo, a že z jejich od­po­vědí bude be­ne­fi­to­vat kdo­koli jiný než oni sami, nebo že jsou mo­rálně na vyšší úrovni (říkal někdo „odbory“ nebo „zdis­kre­di­to­vání ne­po­ho­dl­ných no­vi­nářů“?). Ne­za­chrání nás su­per­man, musíme se za­chrá­nit sami.

Ale to všechno jsou úvahy cyniků. V této me­di­a­li­zo­vané kauze jde jenom o zá­chranu dětí, o nic víc. Kdo by se na tragé­dii snažil při­ži­vit, by musel být bez­citný ma­ni­pu­lá­tor.


+1: What Elon Musk Should Learn From the Thai­land Cave Rescue

+2: Di­o­ge­nes the Cynic vs Elon Musk

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz