k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Kapesní ježíš

27. 7. 2018 — k47 (♪)

Dneska se nebudu ro­ze­pi­so­vat, pro­tože nemám sílu. Čás­tečně du­ševní, ale hlavně fy­zic­kou.

Zítra mají přijít bouřky & z toho důvodu jsem se na­rychlo vydal na po­slední dlou­hou cestu na kole. Spo­ko­jeně jsem hltal ki­lo­me­try po tuc­tech na nových hlad­kých pne­u­ma­ti­kách, které na as­faltu jen létají a s mírným větrem v zádech není třeba pře­řa­dit z nej­těž­šího pře­vodu. Vtom začalo pršet.

Šlo jen o drob­nou pře­háňku, pří­jemné osvě­žení v ne­ú­pros­ném vedru. Klouzal jsem zrovna ne­ko­neč­ným ko­ri­do­rem as­faltu se svahem na jedné straně a říd­kými lesy na druhé, a pršet brzy pře­stalo.

V místě obratu, nej­vzdá­le­něj­ším bodě cesty, kdy ne­ko­nečný skluz končil a čekalo mě stou­pání o 213 výš­ko­vých metrů1 , se opět roz­pr­šelo. Ten­to­krát víc. A přesně v tomto oka­mžiku mi začaly do­chá­zet síly. Bylo horko a o den dřív jsem také vy­ra­zil po­ly­kat ki­lo­me­try sple­tenců ti­chých as­fal­to­vých cest v kra­ji­nách kolem Cely. Nějak se to na­střá­dalo a na­jed­nou jsem se cítil hrozně. Ale nedalo se nic dělat, neměl jsem nikoho, kdo by mě mohl za­chrá­nit, musel jsem dojet.

V po­lo­vině stou­pání jsem kousek od cesty ob­je­vil to­ho­hle ka­pes­ního ježíše při­šrou­bo­va­ného k po­mníčku.

Ježíš asi nebude pů­vodní, ale pomník podle tesání do kamene po­chází z roku 1710. Jen je zvláštní, že píšou N ob­rá­ceně. Je to 300 let zpátky, nej­spíš ne­vě­děli, co dělají.

Na­ko­nec se uká­zalo, že šlo o lo­kální déšť, který po­stu­po­val přesně mým směrem. Sta­čilo od­bo­čit do strany a po pár mi­nu­tách jsem najel do končin vy­su­še­ných tro­pic­kým horkem, které ne­svla­žila ani kapka pře­há­něk.


Pokud vám při­padá, že je to dneska zma­tené a po­strádá to pointu, máte pravdu, ale na nic lep­šího se ne­zmůžu.


  1. Pro spor­tovce je 200 metrů jako nic, ale ne­za­po­mí­nejte, že já jsem mor­bidně obézní al­ko­ho­lik.
píše k47 & hosté, ascii@k47.cz