k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

Život bez javascriptu

15. 1. 2018 — k47 (♪)

Potom, co se ob­je­vily zra­ni­tel­nosti Mel­t­down a Spectre, jsem ve všech pro­hlí­že­čích vypnul ja­vascript a musím říct, bez něj in­ter­net není žádná zábava.

Dost často totiž není vůbec po­u­ži­telný. Mnoho webo­vých strá­nek s vy­pnu­tým JS nic ne­u­káže, často bez zjev­ného důvodu, pro­tože jde o pár od­stavců a ob­rá­zek. Jde o bi­zarní kom­bi­naci tri­vi­ál­ního obsahu a opu­lentní pre­zen­tace. Plocha stránky je po­kryta re­kla­mami, musí načíst deset sle­do­va­cích skriptů, ex­terní ja­vascrip­tové knihovny, ukáže mo­dální okno s news­let­te­rem a cookie lištu. Pár od­stavců uži­teč­ného textu a ob­rov­ské množ­ství vy­cpávky.

Tady na k47čce/AS­CII­blogu se snažím o co nej­lepší poměr cena/výkon—žádné ex­terní skripty, žádné ex­terní styly, jen ne­zbytně nutné mi­ni­mum HTML značek. Úvodní stránka má bez ob­rázků 45kB a ob­sa­huje 25kB uži­teč­ného textu, což je na míle vzdá­lené in­ter­ne­to­vému stan­dardu. Už na za­čátku jsem si vy­ty­čil jako hlavní cíl pu­ris­mus a tohle je dů­sle­dek onoho roz­hod­nutí.

Ale to zase od­bo­čuji.

Uká­zalo se, že pro mě je život bez JS možný. Vět­šina webů, které na­vště­vuji, bez ja­vascriptu aspoň nějak fun­guje a zbytek se dá obejít. Twit­ter má stále staré mo­bilní roz­hraní, které je po­u­ži­telné i v pro­hlí­že­čích, které jsou na­ma­lo­vané na stěny prehis­to­ric­kých jes­kyní. Když stránka není či­telná na webu, může být či­telná v RSS čtečce.

Klí­čo­vými ná­stroji pře­žití jsou youtube-dl, html2text, w3mcurl (se­řa­zeno podle dů­le­ži­tosti). youtube-dl je švý­car­ský ka­pesní nůž pro sta­ho­vání online videa nebo hudby, pro který nic není pře­káž­kou. Umí sosat z běž­ných míst jako je you­tube, soundcloud nebo band­camp, ale poradí si téměř s ja­kým­koli webem. Tento pro­gram patří mezi světlé vý­jimky open source soft­waru: má téměř 16000 com­mitů od 600 při­spě­vo­va­telů. html2text, curlw3m jsou pak uti­lity pro tex­tové pro­chá­zení webu, ale ty jsou třeba jen v ome­ze­ném množ­ství pří­padů a i tak je často rych­lejší číst zdro­jový HTML text.

Může to vy­pa­dat jako pri­mi­tivní život a možná i je, ale na druhou stranu má i svá po­zi­tiva. Omezil jsem na­pří­klad stu­pidní bez­myš­len­ko­vité brouz­dání. Člověk si ne­u­vě­domí, jakou moc nad ním má au­to­play na you­tube, dokud ho ne­za­vrhne v aktu tech­no­lo­gické čistky.

Navíc to není ani zda­leka tak pu­ris­tický pří­stup k in­ter­netu, jaký má RMS. Ten, aby si za­ru­čil ně­ja­kou ano­ny­mitu a distan­co­val se od mnoha sle­du­jí­cích očí, jak je to jen možné, vy­tvo­řil systém, kdy pošle mail pro­gramu, který mu stránku stáhne a pošle mu ji mailem. Pro běžné smr­tel­níky hro­zivě ne­ši­kovné, ale Stall­man je muž svých zásad, kterým nikdy a za žád­ných okol­ností ne­u­stoupí a bude žít podle svých prin­cipů svo­bod­ného soft­waru. Kdy­byste chtěli být jako Stall­man, tak si můžete pře­číst jeho vlastní li­festy­lo­vou pří­ručku.

Takže co? Jsou to něco jako dva týdny bez JS a docela to jde. Jak jsem napsal výše, má to zvláštní dopad, že na­jed­nou in­ter­net není be­ze­dná past, kde můžu zabít hodiny a hodiny času, ale na­jed­nou se je musím snažit zabít.

Možná že právě o tomhle, bych napsat něco víc.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz