Proč ztrácet čas těmihle incely?

Včera jsem původně chtěl okomentovat další článek o vyšinutých incelech, ale pak jsem zažil moment prozřetelnosti: Proč bych to měl dělat? Místo toho se narychlo stalo tohle. Proč s nimi ztrácet čas? Jsou jen nepatrným hnutí pomatenců a ještě menší hrozbou. Je pravda, že představují součástí nepříjemně konzervativního a reakcionářského proudu společnosti, ale sami o sobě nejsou vůbec důležití.

Ten článek o nich byl poněkud marný, jak by jistě řekl Engeny Morozov svou pověstnou výřečností, byl to bullshit. Tedy takhle: Nešlo jen exkluzivně o sračky, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že text postrádá rigoróznost & konzistenci. Závěry byly poněkud ad-hoc, hnané nikoli neomluvitelnou řečí faktů, ale výchozím postojem & snahou vtěsnat nový fenomén do existujících mantinelů.

A to byl článek publikovaný v New Yorkeru. Když si vzpomenu, jak Morozov psal o důkladné kontrole faktů… Jeden odkaz vede na tweet, jehož autorka se v odpovědi přizná, že podle ní jsou zevšeobecňující výroky o majoritě populace OK, když to sedělo do jejího světonázoru/agendy. Když něco vyvodím ze sraček, jsou to pořád sračky. Věřím v jednu takovou maličkost, že jen pravda by měla stačit k poskládání vlastních argumentů.

(Přečtěte si odkazovaný článek a napište mi, jestli jsem/nejsem úplně mimo a melu nesmysly v následku mozkové mrtvice.)

Nesnažím se bránit incely, jsou to idioti & šílenci, kteří si nezaslouží ničí sympatie, ale diskuze o nich by měla mít tu nejvyšší možnou úroveň. Lepší vysvětlení poskytuje (IMHO) 4chan: The Skeleton Key to the Rise of Trump. Pracovní teorie je následující: Tihle mladí muži touží mít nějakou společenskou hodnotu, tou ale ve svých pomýlených očích disponují jedině pokud mají přítelkyni. Tu nemají a připadají si bezcenní. Jsou proto na sebe naštvaní, ale to je nepříjemné a proto obrátí svojí zlost ven a zaměří ji na společnost. Může být snadnější vinit jiné než vinit sám sebe.

V psychologii existuje termín locus of control (nemám ponětí, jak je to česky), který vyjadřuje míru do jaké lidé věří, že mají kontrolu nad výsledky událostí ve svých životech. Je buď interní – člověk má kontrolu, nebo externí – život je ovládán náhodou nebo externími faktory, které člověk nedokáže ovlivnit. Lidé, kteří cítí, že mají menší kontrolu nad vlastními životy častěji podléhají konspiračním teoriím. Nevěří, že mohou ovlivnit svůj osud a aby světu daly nějaký řád, tuto moc přenesou ven na externí entitu.

To docela sedí na incely s perzekučním komplexem.

+1: Jako vždycky platí, že nejsem odborník skoro na nic a proto nejspíš melu sračky.