Pavouk v okně

Pokud jste arachnofobici, tenhle příspěvek není pro vás. I když teď už asi bude pozdě. Pokud čtete tyto řádky, nejspíš jste sklopili úhel pohled o pár stupňů níž a viděli jste to. Promiňte.

Zdá se, že s podzimem začaly Celu okupovat armády pavouků. Teď, když sedím u stolu & pášu tyhle řádky, mi přímo nad hlavou snová sítě jeden malý arachnid a před pár dny, krátce po probuzení, jsem v okně uviděl obrovskou bestii. Osmero nohou zapřených do pompézní pavučiny, ve slunci nehnutě čekal na svou kořist. Byl tak velký, že se skoro nevešel do zorného pole staré dobré padesátky se čtyřmi centimetry makro kroužků.

Jen se podívejte na tu nádhernou bestii, téměř vypadá jako mechanické soustrojí, žádné svaly, jen hydraulické pumpy v chitinovém krunýři, čtyřmi sty miliony let evoluce vypilovaná k jedinému účelu, osm očí, pro které nic neznamenáte. V jejich ohyzdnosti se skrývá elegantní a účelová krása.