k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Twin Peaks - finální verdikt

5. 1. 2018 — k47 (♪)

Uběhly 4 měsíce od finále třetí série Twin Peaks & možná právě teď je na čase se ptát, jestli to stálo za 25 let čekání. Jaký je tedy fi­nální ver­dikt?

Sám se musím při­znat, že si nejsem úplně jistý, zdali je to triumf nebo ka­ta­strofa.

K této bi­lanci mě vy­pro­vo­ko­valy videa ze zá­ku­lisí pro­dukce, které hodní fa­nouš­kové opusu Davida Lynche vy­lá­maly z DVD a vy­pus­tili je na you­tube. Bylo fas­ci­nu­jící sle­do­vat Lynche v akci, jak se snaží převtě­lit svojí surre­ál­nou vizi do kon­krétní podoby, a ani na vte­řinu nebylo možné po­chy­bo­vat, že neví přesně, čeho chce do­sáh­nout.

Zá­ro­veň mi to při­po­mnělo všechno to, co mi přišlo na nové sérii po­chybné. Všechny ty hro­mady postav na jedno po­u­žití a dě­jo­vých linek, které nikam ne­ve­dou, aby pak byly zne­na­dání utnuty. Kdo my vy­světlí, jakou roli měl přesně Ike the Spike a co byla zač ta kra­bička v Buenos Aires, která sama od sebe zmi­zela?

Třetí řada Twin Peaks byla příliš roz­ta­žená, měla příliš široký záběr a někdy pů­so­bila mělce, bez sub­stance, bez kořenů pevně usa­ze­ných v půdě fik­tiv­ního světa. Pre­fe­ro­val bych, kdyby děl sle­do­val cestu hod­ného a zlého Co­o­pera těs­něji

Ale když série fun­go­vala, tak fun­go­vala jako nic jiného na světě. Když to bylo dobré, tak to bylo tak ztra­ceně dobré, až se mi chtělo vy­běh­nout ven a křičet na ro­ze­klané hvězdy. Epi­zoda 8 je zázrak ki­ne­ma­to­gra­fie. Z mnoha scén dýchal čirý ničím ne­ře­děný Lynch (na­pří­klad moment, kdy po­li­cie Twin Peaks ob­je­vení bez­o­kou ženu, zombie dítě v autě nebo všechny scény s dře­vo­rubci). Mnoho postav bylo ne­za­po­me­nu­tel­ných: bratři Mit­chu­mové, bratři Fusco­ové nebo Hutch a Chan­tal byli všichni skvělí (i když možná po­stra­da­telní).

Ale všechno, co je mezi tím? Nejsem si úplně jistý.

Při roz­sáh­lém psaní o ná­vratu Twin Peaks jsem spe­ku­lo­val, že bude mít nej­větší dopad, když ho budu sle­do­vat binge watching stylem, od za­čátku do konce, během jed­noho čtr­nác­ti­ho­di­no­vého ma­ra­tonu. Zatím jsem na tenhle počin ne­na­šel čas nebo od­hod­lání.

Možná bych to měl udělat, pro­tože jedině tak může vy­pa­dat fi­nální tečka za celou sérií. Zhod­no­tit ji ne z rozkous­ko­va­ných vzpo­mí­nek, ale jako jedno gi­gan­tické dílo.

Ono je dost možné, že zá­mě­rem bylo vy­tvo­řit anti Twin Peaks. Třetí sérii je možná číst jako kri­tiku nos­tal­gie a snahy se vrátit do toho spe­ci­fic­kého mo­mentu před čtvrt­sto­le­tím a věřit, že to může být stejné jako tehdy.

Tomu může na­svěd­čo­vat fi­nální epi­zoda, která mnohé fa­noušky roz­ru­šila a mnoho jich jistě na­štvala, ale ne­po­chybně šlo o silný konec. Možná, že i kdyby nová série jako celek za­padla, tak se lidé stále budou ptát What year is this? a do­ha­do­vat se, jestli se něco z jejich mi­lo­vané série ve sku­teč­nosti stalo.


+1: Kniha Twin Peaks: The Final Dossier je údajně plná od­po­vědí na ne­zod­po­vě­zené otázky.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz