k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Jak velká část internetu je falešná?

27. 12. 2018 — k47 (♪)

The In­ver­sion je termín vy­tvo­řený lidmi z you­tube ozna­ču­jící hy­po­te­tický stav, kdy vět­šinu pro­vozu video ser­veru budou mít na svě­domí roboti (podle zpráv to v roce 2013 bylo kolem 50%), a v dů­sledku toho sys­témy kla­si­fi­ku­jící spam a boty začnou po­va­žo­vat fa­lešný provoz za le­gi­timní a lidské ná­vštěvy za pod­vod­nou ak­ti­vitu robotů.

To se píše v článku How Much of the In­ter­net Is Fake? Turns Out, a Lot of It, Actu­ally., který si bere do hle­dáčku in­ter­net, kde fa­leš­nost, podvod a ma­ni­pu­lace jen bují jako al­go­rit­mická ra­ko­vina. Někdy to za­chází tak daleko, že je­di­nou spoj­nici s re­a­li­tou, kterou si může být jistí, tvoří re­klamy. Ty se nás také snaží zma­ni­pu­lo­vat a svést, ale jejich účel je jasný—klik­nout & za­pla­tit.

Text zmi­ňuje aféru kolem deep fakescel­ko­vou korozi uvě­ři­tel­nosti v di­gi­tál­ním pro­středí, kde si můžeme být jistí čím dál méně a méně věcmi, kde vidět ne­zna­mená věřit, nebo spíš zna­mená věřit fab­ri­ka­cím a ris­ko­vat pod­leh­nutí ma­ni­pu­laci. Není divu, že v ta­ko­vém světě se na jednu stranu do­sta­vuje pocit una­vené re­zig­nace a na druhou kon­spi­rační teorie letí.

Con­trary to what you might expect, a world su­f­fused with de­e­p­fa­kes and other ar­ti­fi­ci­ally ge­ne­ra­ted pho­to­gra­phic images won’t be one in which “fake” images are rou­ti­nely be­lie­ved to be real, but one in which “real” images are rou­ti­nely be­lie­ved to be fake — simply be­cause, in the wake of the In­ver­sion, who’ll be able to tell the di­f­fe­rence?

Nvidia se pochlu­bila dalším po­kro­kem v ge­ne­ro­vání fo­to­re­a­lis­tic­kých tváří a scén. Jak je vidět, obor umělé in­te­li­gence po­stu­puje mí­lo­vými kroky vpřed a není důvod ne­vě­řit, že za pár let bude možné ge­ne­ro­vat no­vi­nové články s do­pro­vod­nými fo­to­gra­fiemi o fik­tiv­ních nebo zkres­le­ných udá­los­tech ve vpravdě masiv­ním mě­řítku. Vý­zkum­níci AI, aniž by to věděli, budují bránu do Bor­ghesov­ské fikce Tlönu—fik­tivní vir­tu­ální svět, který pohltí ten náš.

Gang z googlu před celou de­ká­dou pu­b­li­ko­val článek The Unre­a­so­na­ble Ef­fecti­ve­ness of Data1 jehož stať zní: K čemu je po­ro­zu­mění, když máme horu dat. Do značné míry mají pravdu—my­ri­ády pří­kladů po­slouží lépe k za­chy­cení kom­pli­ko­va­ných in­ter­akcí než ele­gantní model. Ale k čemu jsou tato big data, když jsou in­fi­ko­vaná pod­vod­nými ak­ti­vi­tami botů, na­ka­žena na­mi­pu­lací a věrně po­pi­sují naše před­sudky a nej­horší lidské vlast­nosti sto­krát ze­sí­lené lupou in­ter­netu. Jak bude vy­pa­dat svět, když se AI bude učit ze lží, pod­vodů a řvu těch ne­hluč­něj­ších spa­m­merů? (Že se to nemůže stát, říkáte?) Těžko říct, ale bez ak­tivní snahy na naší straně vy­bu­do­vat lepší svět, ne jen ze­fek­tiv­nit všechny neduhy toho starého, to nebude pěkné.

Po­slední od­sta­vec je velice úderný:

What’s gone from the in­ter­net, after all, isn’t “truth,” but trust: the sense that the people and things we en­coun­ter are what they re­pre­sent them­sel­ves to be. Years of me­t­rics-driven growth, lu­cra­tive ma­ni­pu­la­tive sys­tems, and unre­gu­la­ted plat­form mar­ket­pla­ces, have cre­a­ted an en­vi­ron­ment where it makes more sense to be fake online — to be di­sin­ge­nu­ous and cy­ni­cal, to lie and cheat, to mi­sre­pre­sent and dis­tort — than it does to be real. Fixing that would require cul­tu­ral and po­li­ti­cal reform in Si­li­con Valley and around the world, but it’s our only choice. Otherwise we’ll all end up on the bot in­ter­net of fake people, fake clicks, fake sites, and fake com­pu­ters, where the only real thing is the ads.

Kul­turní a po­li­tické re­formy v Si­li­con Valley? Sáz­kové agen­tury na to ne­dá­vají příliš dobrý kurz. Jsme příliš hlu­boko v mýtu Si­li­con Valley, a hi-tech sek­toru obecně, jako ne­ut­rální di­srup­tivní síly, která nám při­nese spásu, abychom se­brali sílu ke ko­lek­tivní akci jako masa a ne jen ato­mi­zo­vaní spo­tře­bi­telé. V tom spo­čívá jádro naší tragé­die – můžeme se­be­lépe vědět, že je to zlé, ale to samo o sobě nic ne­změní.


K tématu: The Cost of Living in Mark Zuc­ker­berg’s In­ter­net Empire


  1. Mimo jiné se tam píše „we don’t have an es­tab­lished me­tho­do­logy to deal with mi­s­ta­ken pre­mi­ses or with actors who lie, cheat, or otherwise de­ce­ive,“ což je pře­kva­pivě re­le­vantní.
píše k47 & hosté, ascii@k47.cz