k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Encyklopedie světů, které nikdy neexistovaly

17. 7. 2018 — k47 (♪)

Když se někdo zeptá na nej­ob­lí­be­něj­šího autora, bez mrk­nutí od­po­vím: Jorge Luis Borges. Na­ra­zil jsem na něj přes House of Leaves, který jsem ob­je­vil čirou ná­ho­dou, když jsem (na­vzdory lep­šímu úsudku) bez­cílně brouz­dal 9GAGem. Sta­čilo abych viděl ně­ko­lik strá­nek tex­to­vého la­by­rintu a musel jsem Da­nie­lewskiho knihu získat. Jen do­ko­nalá náhoda mě mohla dovést k Bor­gesovi. Ale to jistě pra­vi­delní čte­náři, kteří s peč­li­vostí de­tek­tivů čtou tento web, jistě vědí. Bor­gese jsem tu zmínil nejméně sedm­a­dva­cet­krát.

Z pera JLB po­chází také útlá knížka Fan­tas­tická zo­o­lo­gie (an­g­licky Book of Ima­gi­nary Beings). Jde o bes­tiář kre­a­tur, které exis­tují jen v naší ko­lek­tivní před­sta­vi­vosti. Borges pouze ka­te­go­ri­zuje my­to­lo­gii, ne­snaží se tvořit nové světy. To si nechal na po­vídku Tlön, Uqbar, Orbis Ter­tius, kde píše o nálezu roz­sáhlé en­cy­klo­pe­die fik­tiv­ního světa Tlönu. Jako v mnoha dal­ších pří­pa­dech sám žádný roz­sáhlý fak­to­gra­fický svazek ne­na­psal, ne­vy­tvo­řil jeho jazyky Tlönu, ne­načrtl jeho his­to­rii, ne­zmí­nil ge­o­gra­fii, jen si ho před­sta­vil a vy­sta­věl kolem něj krátký příběh.

K takové knize o jiném světě a z jiného světa, má v po­pu­lární ima­gi­naci nej­blíže asi „Voy­ni­chům ru­ko­pis“ – zá­hadný svazek psaný ne­zná­mým písmem, jehož smysl do dnešní doby odo­lává po­ku­sům o roz­luš­tění. Je dost možné, že ma­nuskript – ra­dio­kar­bo­no­vou me­to­dou da­to­ván do 15. sto­letí – nemá žádný význam, text je jen ne­smy­slná změť glyfů bez gra­ma­tiky, syn­taxe a sé­man­tiky vzniká me­to­dou au­to­ma­tic­kého psaní (omylem po­va­žo­va­ného za gnos­tické zna­losti) nebo od za­čátku za­mýš­lená jako podvod.

To je možné, pro­tože kniha, která spl­ňuje tyto po­ža­davky exis­tuje. Codex Se­ra­phi­ni­a­nus vydaný roku 1981 je plný ba­rev­ných ilu­strací gro­teskní fauny, flóry, ana­to­mie, zvyků, tech­no­lo­gie, měst, kul­tury, módy a jídla, které jsou do­pl­něné o popisy v uměle vy­tvo­ře­ném písmu a jazyce, který možná – stejně jako ob­ra­zová stránka – nemá jiný význam, než ve čte­ná­řích pro­bu­dit zvě­da­vost.

Os­ke­no­vaná kniha je k na­le­zení na in­ter­netu, na­hléd­něte do ni, lis­tujte jejími strán­kami a sle­dujte surre­álné výjevy jakoby z jiného světa. Můžou se takto cítit první kos­mo­nauti na cizí pla­netě plné života, který se vy­ví­jel zcela od­dě­leně od naší modré oázy v černém moři hvězd a proto všechno vypadá cize a ne­po­cho­pi­telné? Možná.

Čtenář – tedy spíš po­zo­ro­va­tel – se může také cítit jako dítě lis­tu­jící en­cy­klo­pe­dií; Ještě ne­ro­zumí psa­nému textu, ale přesto tuší, že pro do­spělé má význam; na­hlí­žejí do ne­zná­mého světa, který jen zpola chápou a jsou hnáni údivem.

Pa­ma­tu­jete si, jak jste jako malí lis­to­vali en­cy­klo­pe­di­emi (nebo atlasy)? Já si vzpo­mí­nám docela jasně, jak jsem ležel na po­steli, s úžasem lis­to­val strán­kami knihy a sle­do­val ob­rázky a ilu­strace. Codex Se­ra­phi­ni­a­nus mě na malou chvíli do­ká­zal vrátit do těchto pra­sta­rých dob.


PS: Codex Se­ra­phi­ni­a­nun mám z S. blogu, kam pra­vi­delně sype laviny odkazů.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz