k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Dny se prodlužují

9. 12. 2018 — k47 (♪)

Při­padá vám, že nic ne­stí­háte? Chtěli byste, aby den měl 25 hodin? Ne­zou­fejte, jednou se do­čkáte. Rotace Země se ne­ú­prosně zpo­ma­luje a jednou bude mít den tu správ­nou délku právě pro vás. Tedy ne tak úplně. Jde o velice po­zvolný proces, jehož tempo 1.7 mi­li­sekundy za sto­letí za­ru­čuje, že se do­ži­jete ur­či­tých změn, jen ne tak vel­kých, abyste je do­ká­zali ocenit nebo aspoň vnímat.

Před 600 mi­li­ony lety měl den jen 21 dneš­ních hodin a teh­dejší rok čítal kolem 417 teh­dej­ších dnů. Za 500 mi­li­onů let se den pro­táhne na 26 sou­čas­ných hodin a počet dnů v roce úměrně po­klesne.

A za všechno můžou korály. Ne za změnu sa­mot­nou, ale její de­tekci. Korály vy­tvá­řejí své kostry jednu vrstvu za jeden den a v prů­běhu roku se mění jejich vzory. To stačí, abychom z těchto po­zůstatků dáv­ných or­ga­nismů (za pomoci ra­dio­kar­bo­no­vého da­to­vání) mohli poznat, že prehis­to­rický den a rok se značně lišil od těch sou­čas­ných. (Zá­ro­veň to jako bonus vy­vrací po­trhlé před­stavy kre­a­ci­o­nistů a nej­za­tvr­ze­lej­ších je­ží­šovců, že svět vznikl před 6000 lety.)

Pro pro­gra­má­tory tohle musí být jeden z nej­pád­něj­ších ar­gu­mentů proti ne­smr­tel­nosti. Již teď je jímá hrůza, že musejí psát kód, který se ko­rektně vy­po­řádá s ma­li­cher­nostmi jako jsou časová pásma (je jich hodně a ne­u­stále se mění) nebo pře­stupné vte­řiny (kdo by jednou za čas ne­o­ce­nil minutu, která má 61 vteřin). Před­stava, že se za 500 mi­li­onů let budou muset za­bý­vat ča­so­vými poměry na­to­lik od­liš­nými a bi­zar­ními, je jistě nutí vy­bí­hat vstříc věčné smrti.

Ale teď vážně, konec špat­ných vtipů. Všechny tyto in­for­mace dávají tušit, že nic jako lidská pod­stata, nebo pod­stata jako taková – tedy ne­měnná a věčná cha­rak­te­ris­tika – ne­e­xis­tuje. Pod­statu vy­u­ží­vají různí de­ma­go­gové pro ospra­ve­dl­nění svých ide­o­lo­gií, o nad­řa­ze­nosti a pod­řa­ze­nosti ras, o nut­nosti ka­pi­ta­lismu a tak po­dobně, ale pokud se opí­rají o lid­skou pod­statu, staví zámky na te­ku­tých pís­cích. Pod­stata dává smysl jen když značně ome­zíme časové roz­mezí a při­dáme další na­ho­dilá a úče­lová kri­té­ria, aby změna, stále pro­bí­ha­jící, nebyla vidět a pak tento obraz pro­hlásí za jed­ni­nou plat­nou pravdu, které se můžou vzpou­zet jen po­še­tilci. Přitom jde jen o zbožná přání bláznů. Nejsme nic víc než děti hvězd­ného prachu, ne­u­stále v pro­cesu změny, ne­u­stále se mi­ho­ta­jící vstříc lepším zítř­kům.


Na závěr ještě jeden fak­toid: Kdyby se země otá­čela kolem své osy na opač­nou stranu, den by byl asi o 8 minut kratší.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz