k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB


««« »»»

Hordy šotoušů

17. 9. 2018 — k47

Mám paranoindí strach z jedné věci: Být na jednom místě se stovkami šotoušů. "Šotoušů?" ptáte se. Však víte, takový ten typ lidí, jejichž láska k vlakům přesahuje hranice sexuální deviace. Šotouš v hlavě nosí kompletní řazení všech vlaků, které kdy proťaly hranice současného Česka od roku 1918, poznají jednotlivé vagóny podle zápachu polstrování nebo chutě rzi na klikách, identifikují mašiny dle frekvence vibrací, které se přenášejí z nerovnoměrně ošoupaných hnacích náprav, více než o sociální život se zajímají o detaily podvozků vyřazených jednotek 451 a jejich vrcholnou intimní fantazií je onanie, zatímco se třou o bušící dieslový motor lokomotivy řady 753 přezdívané "brejlovec". Však víte: Když jich stovku ubodáte k smrti, jen sedm z nich bude někomu chybět.

A přesně mezi touhle sortou fanatických vyznavačů infrastruktury a vozidel jsem se ocitl, paranoie navzdory. Šlo o komplikovaný řetězec událostí, které jsou příliš fádní a nudné na to, abych se je tu byť jen vzdáleně pokoušel vyjmenovat. Ráno, po několika hodinách spánku, kterých bylo tak málo, že šlo o ohrožený druh, jsem otevřel oči a hodil si mincí. Padla panna a tak jsem šel, uvařil si jedno kafe tak silné, že konzistencí připomínalo bahno, sedl na kolo a vyrazil, celou cestu na nejtěžší převod, postavený v pedálech, sprintovat koridorem vzduchu. Minuty byly vzácné a kilometry se vysmívaly. Nic člověka neprobere jako jet maximální možnou rychlostí a provádět stupidní manévry za plného provozu, jen aby ušetřil pár okamžiků asfaltu.

Šlo o Den Železnice, jakousi demonstraci archaické dopravní techniky všeho druhu: parních vlaků, starých vagonů z hlubokých dob ČSD, autobusů z padesátých let, které konstrukcí připomínaly tank. Žádné žabotlamy, díky bohu za to, traumata cestujících jsou příliš čerstvá.

Neúčastnil jsem se příliš dlouho, spánkový deficit přebíral plnou kontrolu, cítil jsem tu tupou bolest, která se jakoby snaží zevnitř protunelovat skrz lebku ven. Rozloučil jsem se a zmizel. Potřeboval jsem ještě aspoň nějaké síly na manickou cestu do chladivého náručí Cely.


+1: Teď si matně vzpomínám, že tam bylo strašlivě dětí. Šotouši tedy nakonec museli najít nějaký způsob jak se rozmnožit, nebo aspoň jak unést nezletilé a vytrvalým týráním je donutit zapomenout jejich staré rodiny a přijmout své únosce. Jedno nebo druhé. Proč myslíte, že se tolik zajímají o dopravní prostředky? Potřebují utéct, když na ně dopadne kladivo zákona.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz