Pár filmů (některé od Terryho Gilliama)
Terry Gilliam prolétl twitterem, řekl něco špatně a lidé ho proto začali en masse zapovídat a kompletně se distancovat do jeho celoživotní tvorby.
Ale to tom tu nechci psát. Nechci šestého Pythona bránit, ani ho hanět, nechci sypat další sračky na hořící hromadu sraček, to není můj styl.
Když jsem viděl jeho jméno ve sloupci „trending“, hlavou se mi prohnalo, že musel zemřít, co jiného? Planý poplach, naštěstí nebo bohužel. Vzápětí jsem si uvědomil, že jsem od TG viděl & miloval jen dva filmy: Fear and Loathing in Las Vegas a Brazil, první jmenovaný mnohem víc než ten druhý. Myslím, že jsem taky kdysi shlédl 12 opic, ale z toho mi v paměti nezůstalo skoro nic, matně si jen vzpomínám, že šlo o sci-fi a promenádoval se v něm Bruce Willis, ale to je tak všechno. Naproti tomu F&L a BRRZL mi doslova koluje v krvi a několik mozkových laloků jsem vyhradil jen pro tyto dva kinematografické artefakty.
Teď když se TG prořekl a jeho kariéra je neodvratně u konce, byl čas projet dolámat jeho produkci. Proč ne, žejo? Shlédnul jsem dva: Time Bandits & The Adventures of Baron Munchausen. První jmenovaný byl docela fajn, druhý – Gillamův baron Prášil – mi připadal jako krok stranou & není divu, že film finančně pohořel. Místy jsem ho musel proskakovat. Ale na druhou stranu všechno vizuální & technické bylo na úrovni; výprava, kulisy, kostýmy & speciální efekty z éry před příchodem CGI jsou perfektní & tak Gilliamovské, jak jen je možné.
I když jsem nelitoval, že jsem je viděl, je zcela jisté, na žádný z nich se nepodívám znovu. To se ale nedá říct o dalším filmu, který jsem si očima natlačil do mozkovny během těch pár dnů masivních kino-orgií: Withnail and I. Jde o konverzační komedii/tragédii, kde je každou větu možné citovat, dialogy jsou elegantně konstuované, mají v sobě výřečnou elokvenci frašky & patosu. Naprosto kouzelné!
Jde o film z roku 1987 odehrávající se koncem šedesátých let, který se věnuje myšlence, že „The greatest decade in the history of mankind is over.“ V tomto ohledu se podobá Fear and Loathing, které HST psal na začátku sedmdesátých let a byl prvním z hlasů, které květinovou revoluci šedesátek hodnotily kriticky jako projekt, který nakonec selhal.
W&I má s FALILV ještě jedno spojení: Filmový plakát navrhl Raplh Steadman, velký kamarád originálního Gonzo žurnalisty, s nímž zažil dny popsané v The Kentucky Derby Is Decadent and Depraved.
Někdy potom jsem viděl Billy Lynn's Long Halftime Walk & verdikt v tomto případě zní: Nic moc. Podívat se a zapomenout. Raději se nedívat.
Ale pak jsem se z nějakého důvodu dostal k Project X. Říkám „z nějakého
důvodu“, protože si nejsem úplně jistý, proč nebo kdy jsem tenhle film stáhnul.
Vím jen, že mi přes rok ležel na disku, jen tak, Project.X.mkv, žádné
vysvětlení. Mohlo jít o následek jedné z poznámek na dlani, mohlo jít o zcela jiné důvody, kdy mě █████ Asi takhle: Líbilo se mi to víc, než by mělo. Už v roce 2012, kdy film spatřil
světlo světa, to mířilo mimo mojí věkovou kategorii, o to víc teď, na konci
věků. Jde o fantazii, nepříliš společensky progresivní, nepříliš rafinovanou,
velice přímočarou a stupidní fantazii. Nicméně, když se divák naladí na tuhle
precizní frekvenci, Projekt X má něco do sebe. Tedy, má do sebe jednu jedinou
věc: eskalaci. Party je na chvíli nudnou sešlostí pár kamarádů, na mizivý
okamžik, ale pak už jedině graduje k absurdním výšinám. Trajektorie připomíná dobrý postrockový track, má jen jedno malé
intermezzo, ale jinak neustále stoupá, je to jako East Hastings, výš,
výš, výš, naprosto skvělé. Začátek je hanebný, konec na jednu stranu absurdně
vyhrocený, na druhou nepříliš riskantní. Kdyby měli filmaři koule, přejdou do
absolutních MDMA iniciovaných orgií, plamenometné násilí v tomto kontextu
působí jako zbabělý úhybný manévr. Uřízněte začátek, uřízněte konec a prostředek sledujte na fast-forward. Možná, že jsem to sáhnul jako průzkum excesu. Když už o něčem začnu prozaicky
psát, jde většinou o party, které se vymknou kontrole i základní lidské
slušnosti. Tak nějak měla vypadat Vyměním všechna svá tajemství za pár
lajků, než jsem ztratil zájem, ale teď mi připadá, že bych mohl a měl celý
Projekt X trumfnout ve formě degenerovaného textu. Začne to dvěma lidmi na
Václavaxu a skončí Prahou v plamenech. Dostal jsem pár nápadů, jak se k tomuhle
rozuzlení dostat, tak možná, možná, možná… +1: Na Withnail and I mě navedl Severák, který se o něm zmínil.