k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB


««« »»»

Contagion

19. 9. 2018 — k47

Contagion (česky Nákaza) je film. To za prvé. Je o neznámém viru, který začne představovat existenční hrozbu pro lidstvo. To za druhé. A je velice dobrý. To za třetí.

Podle tabulek jde o lékařský thriller odehrávající se v pre-apokalyptickém a apokalyptickém prostředí. Stať: Objeví se neznámý virus, velice nakažlivý, 30% mortalita, najednou se začnou k zemi padat mrtví lidé s pěnou u pusy, epidemie na obzoru, repete Španělské chřipky, nebezpečí pro živočišný druh Homo Sapiens.

Brzy začne snímek ukazovat své silné stránky: Lékaři, vědci a lidé z institucí jako CDC nebo WHO zpočátku neví, co se děje, začínají zjišťovat odkud vir pochází, jak se šíří, jak je nebezpečný a jak se mu bránit, zatímco se naplno rozjíždí virový pochodu smrti, kdy pandemie rozkvétá jako poupě rakoviny a z tuctů mrtvých se stávají desítky tisíc a následně miliony. Ten začátek je něco, ten bublající pocit nezastavitelné zkázy, ty temné syntetizéry, ta tenze.

Další aspekt, stojící za pozornost tím, že porušuje zažitá filmové klišé, je realističnost: Vědci jsou vědci a snaží se pomoci vědeckými metodami. Zdravotní instituce nejsou prezentovány jako zakouřené místnosti, kde konspirátoři spřádají démonické plány. Pomatenci věřící v konspirační teorie jsou nebezpeční manipulátoři bez soucitu, kteří se k utrpení buď staví netečně nebo věří vlastnímu šílenství, a ještě se na strachu snaží vydělat, když tlačí homeopatické všeléky. Velice realistické. Však to znáte: Falešné naděje, volejte hned, omezená nabídka, jen 99.99$.

Pozornost přitom nesměřuje primárně na kolaps společnosti, ten se pochopitelně děje - říká se, že civilizace je vzdálena jen dvě jídla a dvacet čtyři hodin od barbarství - ale představuje především pozadí pro nerovný boj odborníků s virovou pandemií.

Když jsem to dokoukal, napadlo mě, že bych rád viděl film, který by nabral opačnou trajektorii - ne optimisticky k efektivní vakcíně, ale ke kolapsu vysíleného lidstva. Nic post-apo, jen kroniku dnů, kdy virus vítězí a nejlepším z nejlepších se ho nedaří pokořit. Situace se každý den zhoršuje, společnost chátrá a jak umírají desítky milionů každý den, vlády světa směrují víc a víc z mizejících zdrojů k řešení problému, až dojdou do stavu, kdy veškeré prostředky planety jsou obětovány jedinému cíli a na ničem jiném nezáleží - na žádném jednotlivém životu nezáleží, může být obětován, stejně s největší pravděpodobností zemře. Jediným cílem je zamezit krvavému rozkladu společnosti, zachovat aspoň nějakou populaci a najít lék. Pohybují se v neznámých vodách, protokol pro pandemii je k ničemu a protokol pro existenční riziko, které nám dýchá na záda, neexistuje. Šlo by o nemožné morální rozhodnutí, je třeba být nepředstavitelně krutý, aby lidstvo mělo nějakou minimální šanci, že z něj něco zůstane. Sledovat takovou gradaci k absurdnímu finále, kdy to defakto již neexistující Spojené Státy postě vzdají a kapitulují před osudem, by byla silná emotivní jízda jako na horské dráze, která jen zrychluje a míří přímo do černé díry.


Téma "Obětujeme všechno, co bude třeba, a když bude třeba všechno, obětujeme to" jsem cítil, když byla poprvé spatřena kometa ʻOumuamua, která nepocházela ze sluneční soustavy ale z temných hlubin mezihvězdného prostoru. V té době se okrajově spekulovalo, že by mohlo jít o plavidlo mimozemské civilizace. ʻOumuamua svým tvarem i trajektorií nápadně připomínala Rámu A.C. Clarka.

Teď si představte, že by se podařilo detekovat rádiový signál vycházející z ʻOumuamuy. Do druhého dne by na odpalovacích rampách světa stálo dvanáct raket připravených k odletu. Kometa se pohybuje příliš rychle, abychom ji byli schopni se současnou technologií dostihnout? Do měsíce bychom našli řešení. Věřím, že kdybychom byli vystaveni něčemu většímu, než jsme my sami, ať už je to risk vyhynutí nebo odpověď na otázku, zdali v kosmu existuje jiný inteligentní život, dokázali bychom nasměrovat všechnu pozornost k jedním směrem jako parsek laseru.

Nebo taky ne, protože tu máme dost vlastních problémů, které potřebují vyřešit a nikomu jinému ani symbolicky nepomůžeme.

Aby to nezapadlo: Contagion dobrý, hodnotím 50 stupňů Celsia měřeno rektálně.


+1: Z filmu pochází brilantní hláška: "Blogging is not writing. It's just graffiti with punctuation."

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz