k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Blahoslavení boti, nebo oni dědictví obdrží na zemi

19. 2. 2018 — k47 (♪)

Ne­dávno jsem tu psal kri­tic­kou tirádu na twit­ter & svě­řo­val se, jak mě stále víc & víc sere.

Ře­še­ním není přejít na fa­ce­book. To by bylo, jako kdyby mi nějaký ko­mu­nis­tický ide­a­lista, který žil v po­klidu na Západě, kde si snil svůj eu­ro­ko­mu­nis­tický sen, navrhl: A co kdyby ses pře­stě­ho­val do So­vět­ského Svazu za Sta­li­novy hrů­zo­vlády. Radši bych měl díru v hlavě, než tohle. FB je stejně, ne-li více in­va­zivní v agre­sivní pro­pa­gaci a tla­čení své agendy Ab­so­lut­ního En­gejdžmentu. Ani zprávy o tom že Zuck údajně ztra­til svůj me­ga­lo­man­ský techno-op­ti­mis­mus ne­do­ká­žou změnit kurz jeho be­hemótu. Pre­fe­ruji ne­ko­la­bo­ro­vat s ne­pří­te­lem & dob­ro­volně ne­o­t­ro­čit na in­dustri­ální farmě fa­ce­booku.

Ote­vřené al­ter­na­tivy exis­tují, ale kvůli sí­ťo­vému efektu, mají po­měrně ome­zený užitek. Člověk nemá na výběr mezi růz­nými soc-nety, ale mezi fa­ce­boo­kem a sa­mo­tou. Jde o ne­vy­vá­žené al­ter­na­tivy a výběr při­po­míná ty hy­po­te­tické otázky jako „Měl bys radši sex s Hit­le­rem nebo zabil stěně?“ Ani jedno.

Hle­dání svo­bodné al­ter­na­tivy soc-netu ale není téma dneš­ního postu. Chtěl jsem psát o jiné věci, které si na twit­teru v po­sled­ních mě­sí­cích všímám.

Poté, co ně­který můj tweet (často na al­ter­na­tiv­ních nebo tro­lí­cích účtech) do­stane pár lajků, objeví se u něj další lajky od mla­dých & krás­ných žen. Že by to ko­nečně byla moje šance? Někoho ko­nečně okouz­lil můj důvtip & slovní ele­gance?

Ne. Jsou to boti. Po­cho­pi­telně.

Vypadá to, že al­go­ritmy pro­chá­zejí in­stagram, hle­dají po­pu­lární účty mla­dého masa, re­po­stují fotky na twit­ter jako své vlastní, při­dají k tomu ne­vin­nou las­civní větu, do feedu za­mí­chají re­tweety, které působí semi-re­le­vantně (např. drží se jed­noho jazyka), aby to vy­pa­dalo jako ak­ti­vita živého bi­jí­cího srdce.

Proč ne, žejo? Hraje se o lid­skost. CAP­T­CHA ne­fun­guje, AI ji dokáže spo­leh­livě po­ra­zit. Jde o před­zvěst sko­mí­ra­jí­cího lid­ství. Al­go­rit­mické testy lid­skosti – CAP­T­CHA – jsou se­lhá­va­jící po­jistky. Smyčka se uza­vírá.

Nemůžu se dočkat doby, kdy AI boti budou na­to­lik so­fis­ti­ko­vaní, že jejich online řádění nebude možné od­li­šit od ber­zerku sku­teč­ného člo­věka. V té chvíli bude roz­ho­du­jící jen datum, kdy se uži­va­tel při­po­jil k dané so­ci­ální síti. Pokud se stal členem v roce 2011, pak s nej­větší prav­dě­po­dob­ností nejde o al­go­rit­mic­kého agenta, pokud se za­po­jil v roce 2019, jen před­stírá své lid­ství.

(To, že tohle od­su­zuje celou ge­ne­raci mladé krve, která se na soc-nety začala při­po­jo­vat ve stej­ných letech, jako se roz­jela in­fekce botů, a proto je v pod­statě pro­kletá & od­sou­zená nebýt brána vážně, je jen re­a­lita di­gi­tál­ního ar­maged­donu. Sink or swim, baby.)

Matně si vzpo­mí­nám, jak jsem seděl na ně­ja­kém srazu hi-tech pra­cov­níků. Bylo to v cizím městě, cizím pro­středí, ne­re­a­litě, ne­vy­ba­vuji se, kde přesně se to konalo, i když mi v paměti zů­stala vy­pá­lená cesta na to hříšné se­tkání. Někdy nad ránem a ter­mi­nál­ním ro­ze­dně­ním, když jsem začal █████████████████████████████████████████████, jsem se mladší krvi, která se tam shlu­ko­vala kolem stolu v množ­stvím větším než malém, svěřil s vizí bu­douc­nost, kdy se boti snaží ma­ni­pu­lo­vat jiné boty, za­tímco lidé jsou venku ze sys­tému, zcela mimo mo­cen­ský zápas al­go­ritmů a naplno žijí své životy. Al­go­ritmy se třesou jako neu­ro­tické myši v blu­dišti, snaží se na­vzá­jem pod­vést, prodat si viagru nebo ze sebe vy­má­mit hesla a čísla kre­dit­ních karet, za­tímco lidé klou­žou pa­raglajdech a uží­vají si slunce. Šlo o es­ka­pis­tic­kou fan­ta­zii, to je teď jasné. Pokud al­go­ritmy zví­tězí, zví­tězí ab­so­lutně.

Algo-bu­douc­nosti není možné unik­nout, aspoň ne tak jed­no­duše. Možná je­dinci, kteří se zcela trhnou od sys­tému a začnou žít jako trap­peři na Sibiři (Werner Herzog o tom na­to­čil fajn do­ku­ment) můžou pár let unikat, ale zbytek, na­prostá vět­šina bude ma­ni­pu­lo­vána silami, které mají vlastní agendu.

Jaké jsou mož­nosti? █████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████ Zkuste třeba tohle. Osvo­bodí vás to od roz­kladu lid­ství. Vy­zkou­šejte to teď hned. Proč ne, žejo?


+1: The Death of Stalin se ko­nečně ob­je­vil na torren­tech.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz