k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB

««« »»»

A co děti, mají si kde hrát?

7. 11. 2018 — k47

Nechci z k47čky udělat web o vý­cho­vě dětí, ale nej­spíš nebude zbytí. Nicmé­ně, jedna věc se uka­zu­je jako zcela jistá: Zločin se ne­vy­plá­cí. Výše vý­kup­né­ho, která je právě v jed­ná­ní, ne­po­kry­je cenu za pleny a ma­lič­ké ob­leče­ní, které vydrží ma­xi­mál­ně pár měsíců, než z něj dítě/ru­kojmí vy­ros­te (mi­mo­cho­dem, co je to za rodiče, kteří smlou­va­jí cenu svých po­tom­ků, po­kra­čo­va­telů ge­ne­tic­ké jejich linie a jediné naděje na aspoň sym­bo­lic­kou ne­smr­tel­nost, a nedají, jak nám filmy mylně vsu­ge­ro­va­ly, cokoli na světě). Do­stá­vám se do so­lid­ní ztráty, dítě není vůbec levné, zvlášť pro matky na ma­teřské (nebo otce na ma­teřské, je rok 2018 a tohle uspořá­dá­ní by nemělo budit žádný údiv), které berou něco jako ~7k mě­síč­ně. Z eko­no­mic­ké­ho hle­dis­ka dává smysl mít sérii po­tom­ků v ply­nu­lém sledu, kdy každý další je na­ča­so­va­ný tak, aby mohl recyklo­vat ob­leče­ní, hračky a další ne­zbyt­nos­ti po tom před­cho­zím.

Vzpo­mí­nám si, jak jsem kdysi četl, že ro­man­tic­ký mag­ne­tis­mus vztahu vydrží v průmě­ru čtyři roky. Pár se ho pak ty­pic­ky snaží za­chrá­nit pro­duk­cí po­tom­ka. To me­zi­lid­ské­mu spo­je­ní dodá druhý dech, který ale zase po­stup­ně slábne. Vydrží v průmě­ru další čtyři roky a pak ná­sle­du­je výroba da­lší­ho živého or­ga­nis­mu nebo pomalý rozpad vztahu. Nebo něco v tom duchu, ne­pa­ma­tu­ji si přesně.

Tak jako tak po­lo­vi­na sňatků končí roz­vo­dem (V Irsku byl do roku 1996 rozvod za­ká­za­ný ústa­vou a stá­va­lo se, že se rodiče ne­snes­li a otec žil v kůlně na dvorku). Další sta­tis­ti­ka, na kterou si vzpo­mí­nám je, že čím je svatba dražší, tím větší má sňatek prav­dě­po­dob­nost, že skončí rozko­lem. Proto, pokud se chcete vzít, oženit, vdát nebo jinak spojit v le­gál­ně zá­vaz­ném svazku, zor­ga­ni­zuj­te celý proces v ghett duchu – stan, pivo a buřty – pak váš svazek přeži­je konec světa & ne­od­vrat­ný rozpad vašich těles­ných schrá­nek.

Nicmé­ně, nic z toho se mě netýká, já musím vy­jed­ná­vat o vý­kup­ném.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz