k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Tři akty technologie

4. 9. 2018 — k47

Wil­liam Gibson zpo­pu­la­ri­zo­val termín ky­ber­pro­stor a vy­tvo­řil tak mocnou me­ta­foru nového světa, který exis­tuje jen ve formě ko­mu­ni­kace a re­pre­zen­tace, na­ta­žený na po­čí­ta­čo­vou síť jako kůže na buben.

Náš in­ter­net se však od Gib­so­nova buz­zwordu v mnohém liší. Každá nová tech­no­lo­gie má v hla­vách snílků, kteří se nebojí fan­ta­zí­ro­vat ve velkém, svojí váhu. Jde o ob­rov­ský pokrok a proto je ne­mys­li­telné, že by byla vy­u­ží­vána tri­vi­álně nebo fri­volně. Ale přesně takový je náš in­ter­net – vět­ši­nou se na něm ne­sna­žíme napít ze stud­nice ne­ko­neč­ného po­znání, jen si ob­jed­ná­váme pizzu z piz­ze­rie na druhé straně ulice, se skel­ným po­hle­dem ne­činně pro­jíž­díme ti­me­line twit­teru nebo fa­ce­booku, pu­b­li­ku­jeme fikci o vlast­ním životě, sle­du­jeme porno, fort­nite videa nebo ani­mo­vané gify roz­to­mi­lých zvířat, za­tímco jsme sle­do­váni, zkou­máni a ma­ni­pu­lo­váni zájmy moc­ných hráčů1 . Kdyby se do sou­čas­nosti dostal někdo z pa­de­sá­tých let a do­zvě­děl se, k čemu tenhle zázrak tech­no­lo­gie, in­frastruk­tury a ce­lo­svě­tové ko­o­pe­race po­u­ží­váme, mohl by se na­štvat na­sa­zení tech­no­lo­gie má zvláštní průběh: Všechno, co se zdá ne­u­vě­ři­telně dů­le­žité, ze­všední.

Chtěl bych – bez hlub­šího studia his­to­rie (nebo pří­tom­nosti, když už jsme v tom) – nad­ho­dit spe­ku­laci o třech fázích vní­mání tech­no­lo­gic­kého po­kroku. Nejde v nich o sa­motný objekt ino­vace, ale jak je na něj na­hlí­ženo spo­leč­ností.

  1. Coun­ter­cul­ture. No­vinky jsou pro al­ter­na­tivní kul­turu (tedy aspoň tou která na tom od za­čátku není nijak zle) jako forma eman­ci­pace, jako nový svět prostý otěží starého řádu ve kterém se můžou naplno re­a­li­zo­vat, kde jejich po­ten­ciál a naděje nic nedrží pod hla­di­nou.

    Steve Jobs po­hlí­žel na své rané po­čí­tače jako ná­stroje eman­ci­pace, které uži­va­te­lům dovolí se vy­vlék­nout z okovů ma­in­framů IBM. Cen­t­ra­li­zo­vaný model ter­mi­nál-ma­in­frame vnímal jako svě­rací ka­zajku a sa­motná firma IBM před­sta­vo­vala hlav­ního ne­pří­tele (to, že ne­vě­no­val po­zor­nost Micro­softu, který mu pod rukama vy­rostl jako nádor, je věc jiná). Osobní po­čí­tač proto byl pro­jek­tem eman­ci­pace – každý kdo koupí kus Job­sovy vize, obdrží vý­po­četní pro­středky na svůj stůl a nemusí se nikomu zpo­ví­dat, žádné in­sti­tuci, je svým vlast­ním pánem. No gods, no mas­ters.

  2. Kor­po­race. Potom, co se vy­vle­čeme z ide­o­lo­gic­kého po­blouz­nění, kor­mi­dlo pře­bere ka­pi­tál. Pře­stane jít o prin­cipy ide­a­lis­tické vize, ale o denní re­a­litu byz­nysu. Ten se pro re­klamní účely může občas pře­vlék­nout do ra­di­kál­ních šatů, ale nikdy to není víc než PR. Žádná eman­ci­pace bez mo­ne­ti­zace.
  3. Dysto­pie/dez­i­luze. Nejde nutně o po­slední fázi, může se pro­lí­nat s tou před­chozí. Do­chází v ní ke kon­t­role nad ino­va­tiv­ním pro­sto­rem nej­sil­něj­šími hráči, ty­picky kon­zer­va­tiv­ním státem.

    Za­tímco blouznivci z al­ter­na­tivní kul­tury snili o svo­bodě, re­a­litu třetí fáze nej­lépe ztě­les­ňuje Čína, kde (mimo všeho ostat­ního) in­te­li­gentní elek­tro­mo­bily musejí pře­ná­šet svojí polohu do cen­t­rál­ních ser­verů v re­ál­ném čase.

    O tomhle psal Evgeny Mo­rozov ve svých kni­hách The Net De­lusionTo Save Eve­ry­thing, Click Here. To, že to­ta­litní režimy nebyly schopny využít in­ter­net a so­ci­ální sítě svůj pro­spěch, brali ide­a­listé jako důkaz, že to­ta­lita a  „in­ter­net“ nejdou do­hro­mady a že stačí víc in­ter­netu a svo­boda a li­be­rální de­mo­kra­cie bude nutně ná­sle­do­vat.

    Ale teď v roce 2018 léta páně, víme, že je to jen iluze. Šlo o do­časný de­fi­cit a nic zá­sad­ního. Rusko a jeho la­bilní car se cho­pili pří­le­ži­tosti a vy­bu­do­vali online Po­těm­ki­novy ves­nice obý­vané trolly a ma­ni­pu­lá­tory. Na­ver­bo­vali – ať už vědomě nebo ne­vě­domky – Krále Svini a celé ko­horty ko­mu­nistů, kteří hys­te­ricky mastur­bují při před­stavě, že naše hra­nice pře­kročí tanky vy­slané so­vět­skými despoty.

Podle na­vr­ho­va­ného troj­lístku přejde tech­no­lo­gie z domény ide­a­listů před zájmy ka­pi­ta­lismu do rukou horní krusty spo­leč­nosti, jež jejím pro­střed­nic­tví bude činit kroky, které ji budou držet na vr­cholu.


Všechnu tuhle ner­vo­vou ak­ti­vitu za­pří­či­nila op­to­ge­ne­tika, tedy ne tech­nika sa­motná, ale to, že jsem se o ní do­zvě­děl. Jsem o metodu ge­ne­tické mo­di­fi­kace, která do těla or­ga­nismu zanese fo­to­cit­livé buňky, které je možné ovlá­dat pů­so­be­ním světla. Ty­picky jde o neu­rony a vědcům touto cestou po­da­řilo do mozků myší vpra­vit pre­cizní im­pulzy, které hlo­dav­cům při­pa­daly na­prosto při­ro­zené. To může vést k im­plan­taci myš­le­nek, re­vo­luč­ním te­ra­piím, ale také k vy­nu­ce­ným pod­mín­kám ze strany vlád­noucí kasty (viz auta v Číně).

Pokud bych si do­vo­lil před­po­ví­dat (a dělal bych to jedině s vě­do­mím, že se budu tra­gicky mýlit), ti­po­val bych, že si dis­kurz při­vlastní snílci/vi­zi­o­náři/uto­pisté/anar­chisté, budou spe­ku­lo­vat jak by bylo možné ma­ni­pu­lace paměti a mysli využít k eman­ci­paci, jen aby na jejich místo na­stou­pila kor­po­rátní ma­ši­né­rie za­pla­cená kr­va­vými penězi VC. Ta má zcela jiné cíle – zisk a scale. Po nich se se zpož­dě­ním ozvou mo­cen­ské struk­tury starého světa, které na tka­ninu nové re­a­lity začnou háč­ko­vat své před­stavy o fun­go­vání spo­leč­nosti.

Každý pokrok při­nese pár let ničím ne­ře­děné utopie po které bude ná­sle­do­vat sto­letí hrůzy.


  1. Na mysl při­chází za­čá­tek Války Světů Orsona Wellese:

    We know now that as human beings busied them­sel­ves about their va­ri­ous con­cerns they were scru­ti­ni­zed and stu­died, per­haps almost as narrowly as a  man with a microscope might scru­ti­nize the tran­si­ent cre­a­tu­res that swarm and mul­tiply in a drop of water.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz