k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

#307

17. 11. 2018 — k47 (♪)

Včera se konala další po­e­tica, dnes do­po­ledne pro­bí­halo další ej­chuchu s 371, od­po­ledne bylo načase vy­ra­zit na photo raid na­mí­řený do srdce Korza Ná­rodní, stále na nohách, stále v pohybu. Když jsem se pak ko­nečně vracel do pří­jemné samoty Cely, mě po vy­stou­pení z vlaku do mra­zivé noci při­ví­talo pře­kva­pení: Nemohl jsem najít klíče k za­mče­nému cyklo-zámku. Kolo bylo v bez­peční při­vá­zané k zá­bradlí, v bez­peční před zlo­ději, ale taky přede mnou. A tak jsem skon­čil den: Uvízlý v mrazu.

V knihovně Vác­lava Havla

Z těchto a dal­ších důvodů (klí­čo­vým z nichž je pre­fe­rence spánku před kom­pli­ko­va­nou men­tální ak­ti­vi­tou) nebudu psát víc než toto:

Měl bych nějak vy­me­zit, o čem tenhle web je. Když se někdo zeptá, což se stává ne­pří­liš často, nej­přes­něji by se k47čka dala popsat jako „syn­kre­tistická“ – že spo­juje mnoho růz­no­ro­dých částí v jeden celek. To, uznejte, neříká víc než „jde o web, kde jsou nějaká slova.“ Po­tře­buju najít konec věty „k 7čka je web o…“

Zato zcela jasně vím, o čem k47čka není a o čem nepíšu. Vy­hý­bám se zá­le­ži­tos­tem vlast­ního sta­tutu, po­sta­vení a čás­tečně i iden­tity. Jsem ne­au­tor, bez těla, jen ne­vi­di­telný po­zo­ro­va­tel, který nežije vlastní život a jen po­zo­ruje ty ostat­ních. A jezdí u toho na kole.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz