k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

20017 - tohle bude nejspíš konec

1. 1. 2018 — k47 (♪)

Kdysi jsem na k47čce psával re­ka­pi­tu­lace právě uply­nu­lých roků. V těch dáv­ných dobách, které se teď ne­zdají vůbec sku­tečné, ještě bylo co re­ka­pi­tu­lo­vat. Teď je to jinak…

Nemám žádnou vzpo­mínku na celý minulý rok, nic kon­krét­ního mi ne­vy­čnívá v mysli, vidím jen ne­ko­nečné šero. Matně si pa­ma­tuji na moment, kdy jsem po­de­šel pod klen­bou v Ne­ká­zance a přesně v té chvíli, když jsem stál ve stínu klenby jsem ztra­til všechnu naději. Nebo spíš při­znal, že žádnou nemám, že se nic nemůže zlep­šit, že nemám sílu něco změnit a jediné, co můžu dělat, je do­ku­men­to­vat plí­žící se zkázu.

Četl jsem si pár ohléd­nutí za se­dm­nác­tým rokem od růz­ných lidí a často měly velice po­dob­nou struk­turu: Rok byl ná­ročný a plný pastí, ale měl/měla jsem ka­ma­rády, kteří mi po­mohli se dostat přes ty nej­horší chvíle.

Ne­pa­ma­tuji si, kdy jsem se na­po­sledy bavil s živým člo­vě­kem. Můj život je tichý, prázdný a bez­cenný. Možná pár­krát za po­sled­ních 365 dnů jsem s někým pro­ho­dil pár slov, možná, █████████████████████████, ale i pak to byly jen mělké fráze s lidmi, které stěží znám. ███████████████████████████████████████████████████████ Cítil jsem se pak vy­hlo­daný a prázdný jako starý kmen. ████████████████████████████████████████

Proč po­kra­čo­vat?

█████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz