k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB


««« »»»

Jeden milimetr

26. 7. 2018 — k47

Poslední dny trávím v sedle kola a po nocích zabíjím komáry. Když se vrátím z cesty, v Cele otevřu všechna okna dokořán, aby se dovnitř mohl dostat chladný noční vzduch. Ale s poryvy chladu do Cely vletí i hejna brouků a hmyzu—myriády různých druhů, rodů a čeledí—mravkolvi, tiplice, mouchy, včely, sršně, vážky, berušky, můry a spousta dalších. Mezi nezvanými hosty jsou také tihle zelení létavci a komáři. Ti první jsou tiší spolubydlící, kteří většinu času sedí na stěnách a hledí si svého. Ale komáři mě dokáží udržet velice dlouho vzhůru. Jejich tiché, ale pronikavé pískání mě donutí rozsvítit všechna světla, sledovat stěny a hledat, kam si ten poslední sedl. Dlouhé stíny na bílých zkosených stěnách ho prozradí. Odpravím jednoho a za pár minut se to opakuje znovu—

Dneska se to jmenuje jeden milimetr, protože přesně taková je vzdálenost mezi vrcholky globulárních očí tohoto zeleného létavce. Připadá mi skoro zázračné, že i levným objektivem můžu něco takového vůbec zachytit.

Detaily křídla. K čemu jsou tyhle chloupky?

+1: Dnešní post není pokračováním nuly milimetrů.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz