k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

100000 kilometrů

16. 6. 2018 — k47 (♪)

Dylan Moran ve svém stand-upu Mon­ster říkal, že když jste mladí, můžete celou noc pít ky­se­linu z ba­te­rie, ráno se pro­bu­dit a mít bitku.

Podle toho, co se děje v po­slední době, už asi nebudu patřit do téhle pro­gre­sivní ne­zni­či­telné věkové straty, která se ži­vo­tem pro­dírá jako ne­za­sta­vi­telní ju­g­ger­nauti, bez námahy i na­vzdory všem pře­káž­kám.

Uká­zalo se, že opět jednu půlku dne strá­vit v sedle a druhou pak █████████████████████████████████████████████, není ze stra­te­gic­kého hle­diska ide­ální plán. Měl jsem jít spát, ale v těch oka­mži­cích, kdy se █████ noc hrou­tila jako klenba starého mostu, jsem si při­pa­dal stále ještě naživu, na vr­cholu divoká si­nu­so­idy, možná za to mohl oheň, který hořel všude kolem ██████████. Ale potom—

Spal jsem 11 hodin a hned po pro­bu­zení jsem si při­pa­dal jako mrt­vola. ██████████ v tom hrál jen mi­ni­mální roli, cel­kové vy­čer­pání or­ga­nismu o něco větší. Bolely mě nohy, po­cho­pi­telně, ale hlavně mi při­pa­dalo jako kdy­bych měl celé tělo oba­lené po­my­sl­ným olovem únavy. Při­pa­dal jsem si hrozně, jako kdyby me­ta­bo­lis­mus a zá­kladní po­chody or­ga­nic­kého života jely z po­led­ního dechu, jako kdy­bych vy­čer­pal všechny zásoby, v kotlích spálil nejen všechno palivo, ale i kotle sa­motné. Bylo to strašné i když jsem seděl a jen o něco málo lepší vleže.

Ve stavu ka­ta­to­nie jsem pak pře­četl, že rekord nejdelší vzdá­le­nosti ujeté na kole v jednom roce drží Amanda Coker, která ura­zila 139269 ki­lo­me­trů. A aby to nebylo málo, v roce 2011 byla sra­žena z kola ne­po­zor­ným mo­to­ris­tou, ztra­tila vědomí a pak strá­vila ně­ko­lik let mimo sedlo, za­tímco se zo­ta­vo­vala ze zra­nění mozku a páteře. Ne­stačí jen, že pře­ko­nala ne­u­vě­ři­telný svě­tový rekord, ale ještě měla han­di­cap. V prů­měru ujela ~382 ki­lo­me­trů každý den. Nešlo jen o test fy­zické odol­nosti, ale také du­ševní. Musela každý den vy­ra­zit a strá­vit deset, dva­náct nebo kolik vlastně hodin v sedle, den za dnem a to nejen po celý rok, ale 423 dnů. Když už byla roz­jetá, slízla i rekord pro nej­rych­lej­ších 100000 mil.

Tolik jsem ani vzdá­leně neu­ra­zil & jedno je jisté: Doba ky­se­liny a rvaček je pryč.


+1: Během pa­ra­ly­tic­kého stuporu jsem na­plá­no­val další trasu, která bude o deset až dvacet ki­lo­me­trů delší.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz