k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Rok tisíc našeho letopočtu + wikipedie

9. 5. 2018 — k47 (♪)

Po­slední dobou jsem po­sedlý jednou ideou: Před­stavte si, že se na­jed­nou ocit­nete v roce 1000 našeho le­to­počtu s tím, že máte pří­stup ke kom­pletní an­g­lické wi­ki­pe­dii. Nevím jak přesně, může jít o ma­gický laptop, kte­rému nikdy ne­do­jde ba­te­rie, nebo možná o tiš­tě­nou verzi, na tom ne­zá­leží, jde o hy­po­te­tický scénář.

Co v takové si­tu­aci můžete dělat? Máte s sebou zna­losti ná­sle­du­jí­cího tisíce let, ale pořád se na­chá­zíte v hlu­bi­nách stře­do­věku. Jak v takové si­tu­aci – jako další be­ze­jmenný ven­ko­van – vůbec přežít? Můžu ty masivní zna­losti ně­ja­kým způ­so­bem využít, na­pří­klad pro urych­lený pře­chod do in­dustri­ální éry? V tom spo­čívá jádro oné po­sed­losti: Mám všechny zna­losti světa, teď jak je využít.

Právě proto jsem začal v masiv­ním mě­řítku číst na wi­ki­pe­dii články typu His­tory of X, jako třeba ag­ricul­ture, me­di­cine, tech­no­logy nebo science a další, abych si oťukal, jak vy­pa­dal svět v roce 1000 a pomocí jakých zkra­tek by bylo možné urych­lit vývoj takové re­a­lity. Zatím nevím skoro nic, pro­tože his­to­rie je ohromné téma, ale můj plán vypadá nějak takhle:

A kdy­bych měl za­jiš­tě­nou pod­poru z obou stran, kdy by mě nikdo ne­chtěl upálit na hra­nici, masivní pro­jekt mo­der­ni­zace by mohl teprve začít. Hlavní ba­ri­éra je ja­zy­ková. An­g­lič­tina před mi­lé­niem vy­pa­dala docela jinak než ta mo­derní. Kdy­bych tedy chtěl rozjet pro­jekt po­kroku, bylo by třeba si vy­cho­vat novou in­te­li­genci, která by ro­zu­měla jazyku a žar­gonu po­čátku jed­n­a­dva­cá­tého sto­letí. Proto by bylo nutné za­lo­žit uni­ver­zitu nebo jinou in­sti­tuci vzdě­lání, pro­du­ku­jící vzdě­lance schopné stu­do­vat mo­derní zá­pisky a im­ple­men­to­vat je do re­a­lity. Po­cho­pi­telně by šlo o pro­gram na celý život, kdy bych musel všechno na­star­to­vat od nuly, ale právě v tom je kouzlo tohoto myš­len­ko­vého ex­pe­ri­mentu, jeho ne­u­vě­ři­telná (skoro až Tlön­ská) roz­loha dává pro­stor ex­trémní fan­ta­zii. Můžu v něm pře­mýš­let nejen o tom, jak smě­řo­vat tech­no­lo­gický rozvoj (a za jakým cílem), ale také jak struk­tu­ro­vat stát – je ex­panze chtěná, nebo je naopak pre­fe­ro­vána po­měrná uza­vře­nost – velká, roz­dílná a vo­jen­sky po­ko­řená po­pu­lace může vést k vnitř­ním kon­flik­tům. Je to ide­ální pro pro­jekt ra­pidní in­dustri­a­li­zace, a co víc, jde vůbec o reálný pro­jekt? Je možné zkon­den­zo­vat tisíc let his­to­rie do doby jed­noho lid­ského života? Je možné vést dějiny jako vůdce vedený pro­zře­tel­ností wi­ki­pe­die? Možná ano, možná ne. A právě v tom je kouzlo této du­ševní ekvi­lib­ris­tiky.

Strašně rád bych si pře­četl knihu na tohle téma. Pokud o nějaké takové víte, dejte mi vědět.


+1: Možná že tohle celé vy­vo­lalo pří­lišné vy­sta­vení svodům "Pri­mi­tive tech­no­logy

+2: Prvním ko­merč­ním hno­ji­vem byly ko­pro­lity neboli fo­si­li­zo­vané ex­kre­menty

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz