Minule jsem psal, jak jsem si koupil velice levnou webkameru, co to
prdítko umí a co se s ním dá dělat. Teď jsem se dozvěděl, že jsem nemusel
utrácet vůbec nic, protože mi v hromadě starých notebooků a dalšího
elektronického odpadu ležely tři použitelné kamerky.
Letmé kachnování přes duckduckgo totiž ukázalo, že kamery v laptopech jsou
interně obvykle připojeny přes USB. Můžete se o tom přesvědčit na vlastní oči:
Jestli v linuxu příkaz lsusb ukáže něco, co se tváří aspoň trochu kamerovitě,
bingo, interní webkamera jede přes USB.
Nicméně to není tak snadné. I když komunikace probíhá přes USB, kamerka obvykle
očekává 3.3 volty namísto běžných 5 voltů. Na tištěném spoji kamerky, kterou
jsem vytáhnul z vraku jakéhosi thinkpadu se to přímo píše. Na horním obrázku
vpravo dole.
Internet radil zapojení s lineárním regulátorem à la LM1117, který srazí napětí
na požadovanou hladinu, ale ten nemám. V bezedné krabici se součástkami
vytahanými ze staré elektroniky leží nesčetné množství pokladů, jen nic,
co bych zrovna potřeboval.
Pak ale jedna stránka v azbuce nadhodila, že stačí použít 2 diody. Každá má 0.7
voltů drop a za nimi zůstane asi 3.6, dost blízko delikátní
rovnováze, kdy se čipy nejen neroztaví, ale i fungují. (Tady máte lepší,
přehledný návod englicky jak identifikovat piny pro Vcc, GND, D+ a D-.)
Překvapivě to funguje. U jedné kamery si ffmpeg poprvé stěžuje s chybou
ioctl(VIDIOC_STREAMON): Protocol error, ale když ho pustím znovu, světýlko na
kamerce se rozsvítí a nahrávání jede. Druhá kamera fungovala na 5 voltech i když se na ní psalo 3.3V. Třetí se po zapojení do 5 voltů nerozeběhla, ale
přežila a když jsem ji pak připojil na správné napětí, ožila. To není vůbec zlé
vzhledem k tomu, že mě tahle trojice snímacích zařízení stála přesně nula korun
českých.
V rámci zdravotní prevence se musíme čas od času sami sebe zeptat jestli se
neplánujeme zabít. Provaz kolem krku a houpání se v průvanu totiž zdraví vůbec
nesvědčí. Wikipedie, jako vždy, nabízí přehledný seznam varovných
signálů, že někdo plánuje zmizet:
previous suicide attempts (biggest risk factor, 80% tried it before);
Nebudu odpovídat, další.
mentioning suicide plans; in the majority of cases, people have voiced their intent before killing themselves;
Počítá se tenhle článek jako 'ano' nebo 'ne'? Aha, nezmiňuju plány, takže
negativní.
acquiring the means, such as a firearm (gun), rope, poison or stockpiling pills;
Prostředek je vždy po ruce. Nepotřebujete festovní lano. Službu stejně dobře
zastane klubko ethernetového kabelu. To mi leží ve skříni roky, takže zase
nic.
preoccupation with death in conversations;
Když se bavíme o konverzacích, tak odpovídám záporně, protože nemám
společenský život ani v nějaké degradované bazální podobě a nikdy nemám
nikoho s kým se můžu bavit. Do automatických a bezobsažných frází jako 'dobrý
den' se zmínka o plánu jednou pro vždy skoncovat s nesnesitelnou prázdnotou a samotou nevejde. Takže ne.
giving away valuable items or favorite prized possessions on impulse;
Skoro nic nemám a tak není co rozdávat. Kdo by chtěl krabici plnou
elektronického odpadu a počítač z roku 2013?
recent neglect of their appearance and hygiene;
Hahá, zase ne. Hygienu zanedbávám dlouhodobě. Jako shnilé zelí smrdím běžně,
ale nezáleží na tom, protože nikdy nikdo není poblíž.
cleaning and tidying a room far more than usual;
Ne. V Cele je nepořádek neustále. Dodává to příjemný pocit zabydlenosti a iluzi, jako že se něco děje, i když jde o jednu studenou místnosti v ním se
půlku dne nacházím v posteli a druhou půlku o metr a půl dál u počítače.
morosely sad, depressed, hopeless or lacking energy;
Nevím. Neříká se tomu 'být realistický'? Když člověk žije neustále ve stavu
paralýzy a nikdy se nic nezmění, na co je potřeba energie? K pokusu o změnu?
Který nikdy k ničemu nevede? Nenarodil jsem se včera, vím jak to dopadne:
nijak. Ohně vyhasnou, hlasy se vytratí a samota se začne ozývat jako
tinnitus, nekonečný a nezastavitelný a neměnný.
rage, uncontrolled anger, or seeking revenge;
Ne.
increased use of alcohol or drug abuse;
Všechny moje zkonzumované drogy a alkohol si vedu v excelové tabulce a dlouhodobě se to nemění. Všechno mám pod kontrolou.
too much sleep or too little; insomnia;
Ne, spím přesně tolik hodin, kolik tělo potřebuje.
sudden lift in spirits or happiness, after long sadness, for the end is near;
Viz předpředpředpředchizí otázka. Ne.
withdrawing from friends, family and prior interests;
Stáhnul jsem se někdy kolem roku 2009, takže odpověď je taky negativní.
dramatic change in dress or personal activities;
Zase nic. Nosím naprosto identické oblečení. Před mnoha lety jsem si koupil
stoh stejných černých triček a tím skončily jakékoli starosti o to, jak
vypadám, protože vypadám vždycky jako den před tím.
rewriting a will, or farewell letters, or visiting to say goodbye;
Moje poslední vůle obsahuje jedinou položku: Instrukce jak naložit z tělem.
Hoďte ho na hromadu větví, polejte benzínem a sledujte, jak se mění v prach.
Dopisy na rozloučenou pro koho? Návštěvy koho? Nikdo takový neexistuje. Ne.
apologizing to others for various past actions;
Ne. Mělo by to cenu, když to mám za pár?
taking deadly risks such as driving extremely fast or running red lights;
Ne. I když na druhou stanu, to co předvádějí někteří řidiči na
silnicích, když si dovolím tu drzost a na kole vjedu na vozovku, o níž
bible jasně říká, že patří jen motorovým vozidlům, by se dalo počítat jako
'taking deadly risks'.
absenteeism or poorer performance at work or school.
Protip, když je člověk nezaměstnaný, nemůže ho trápit nízký pracovní výkon.
Takže ne.
actions or words of hopelessness, intense anger, or unexplained happiness;
Rád bych cítil nevysvětlitelný pocit štěstí. Aspoň někdy.
Suma sumárum: nula ano, všechno ne, budu žít, uvidíme se za rok, nashle pane doktore.
Kamerka sežere aspoň 4W, někdy až 5W, elektrické energie. To nestojí za řeč
při desktopovém použití, kdy sestava v klidu s uspaným monitorem spálí 30W,
ale pro připojení na RaspberryPi je to zatraceně hodně. Maličké Zero 2 bez
zátěže potřebuje jen kolem 0.6W. Čtyři watty pro kamerku v tomto kontextu není
vůbec málo. Na druhou stranu dva 18650 lithiové akumulátory ji dokážou pohánět
2 hodiny bez problémů a to je pro moje zamýšlené použití víc než dost.
Výrobce se chlubil zárukou několika let, ale mě trvalo hodinu a půl, než jsem
přístroj rozebral a méně než jeden den, než jsem provedl nevratné změny,
které možnost reklamace definitně znemožňují. Čtyři šrouby skrývaly tajemství,
že optický senzor je přímo připláclý na PCB a šroubovací M12/S-mount nad ním
drží levnou plastovou čočku. To má dva důsledky: jednak je možná vyměnit
objektiv (levný a plastový) za něco lepšího a méně plastového & druhak, že
zaostřování se provádí šroubováním. Když se čočka posune blíž k senzoru,
ostří do větší vzdálenosti, když se od něj odsune dál, ostří blíž. Několikrát
ji otočte a máte makro objektiv.
Senzor má rozlišení 2 megapixely – 1920x1080 – při horizontálním rozměru 3mm. V porovnání s full frame senzorem, který při šířce 36 mm rozliší 6000 pixelů,
nabízí 4× vyšší hustotu pixelů. Fotocitlivé body jsou maličké, nabízí jen omezený
dynamický rozsah a mají větší šum. Přesto 4× vyšší rozlišení není málo a nějak by
šlo zneužít. Kdybych tento mini-senzor nasadil na klasický objektiv (FE sklo
má flange vzdálenost 18mm), mohl bych dosáhnout zajímavého přiblížení.
Efektivní ohnisková vzdálenost cca 12× větší, rozlišení 3× menší. Se
ctihodným 210mm beercanem by se dalo emulovat 840mm sklo, pokud by optika
byla dost kvalitní pro tyhle drastické detaily. Jsem si jistý, že by to
tlačilo za hranice toho, čeho je stařičké sklo z roku 1985 schopné, přesto to
někdy v budoucnu musím vyzkoušet.
Potřeboval bych pro to vyrobit jakýsi DIY adaptér mezi S-mountem a FE-mountem
a perfektně ho izolovat před zběhlými paprsky světla, aby nesmyly výsledný
obrazdo červeno-růžových tónů. Na tohle nebude stačit
pistole nabitá tavným lepidlem, ale něco lepšího. Jak jsou na tom cenově
levné 3d tiskárny? Nějaká by se hodila. (Pokud chcete materiálně
sponzorovat moje špatné nápady, ozvěte se na duuuuuude@k47.cz).
Když jsem se díval, co jsou tyhle pidisenzory a plastové čočky zač, nabyl jsem
dojmu, že senzor je zcela nahý bez infračerveného filtru, který je zabudovaný
do čočky. Dává to smysl. Výrobce může prodávat stejný kus
křemíku jak pro webkamerky, tak i pro bezpečnostní kamery, které budou
civět do tmy s IR přísvitem. Čip zůstane stejný, změní se jen plastová čočka.
To se potrvdilo. Ze zadní části čočky se dá vyloupnout maličký IR blokující
filtr, obraz pak dostane červený nádech a najednou je citlivý na infračervené
světlo z přísvitu jiné webkamerky. Když jsem kamerku otočil ven, ukázal e
klasický výjev z IR fotografie: listy a tráva najedou byla velice jasně a nepřirozeně bílá.
Nejde ale o čistě IR fotografii, ale o mix viditelného světla s IR zářením.
Abych to dotáhl do extrému, potřebuju sehnat IR-propustný filtr, který
vyblokuje viditelné světlo a ukáže, jak svět vypadá ve světle neviditelném
pro lidské oko.
Na to se taky někdy v budoucnosti podívám. Můžu si tak snadno vyzkoušet
infračervenou fotografii zcela bez nutnosti modifikovat (tj. potenciálně
rozbít) existující (velký) foto-hardware.
Z kamery leze jednak YUV:[yy] "4:2:2 v rozlišení max 640x480 nebo mjpeg v plných
1920x1080. Druhý jmenovaný není nic víc než proud snímků, kdy každý z nich
je nezávisle komprimovaný jako jpeg. To se hodí, protože můžu video uložit
jen natlačením jednotlivých jpegů na disk. Obejde se to bez kódování do
efektivnějších formátů (rpi zero je velice pomalé a tohle by bez HW podpory
určitě nestíhalo) a výsledné video není zas tak velké. Když ukládám každý
třetí snímek (výsledné mjpeg video jede rychlostí 10fps), jedna hodina
spotřebuje asi 4GB na SD kartě.
Linuxové API pro práci s kamerami a zařízení zaznamenávajících obraz je docela ok.
Na straně jádra jde o subsystém video4linux a v uživatelském prostoru je nad
ním postavená maličká knihovna libv4l2, která uhladí pár vrásek jaderného
rozhraní navěky sevřeného slibem, že nikdy za žádných okolností nemůže
rozbít userspace.
Pro moje záměry stačilo vzít tenhle ukázkový program a trochu ho
poštelovat. Vůbec nic komplikovaného.
Kamera má jen omezené možnosti nastavení. Expozice je jen automatická a vůbec
nedovolí nastavit rychlost závěrky. Navíc záznam v plném rozlišení zcela
ignoruje všechny nastavení a jede ve zcela automatickém módu. Uživatelská
nastavení se týkají jen nižších rozlišení v YUV formátu.
Moje ještě starší kamera, která zvládá pouhých 640x480, umí nastavit čas
závěrky až na 1.6s.
Nemožnost nastavit expozici znemožňuje ručně naprogramovat exposure
bracketing, kdy rychle za sebou pořídím několik snímků s různou expozicí,
abych se vypořádal s nízkým dynamickým rozsahem senzoru a velkou jistotou, že
něco přepálí a něco podexponuje.
To je vše. O reálném použití webkamery v terénu se (doufám) rozepíšu někdy příště.
Všimnul jsem si totiž, že se na webu bandcampu dá doklikat na kompletní seznam
všech umělců a skupin a ten seznam byl překvapivě dlouhý – asi 2 miliony
skupin a velká část z nich zcela chyběla v mém indexu. Obratem jsem nacvakal
pár řádků PHP kódu, začal crawlovat tyto katalogy a alba přibývala. Hlavně pak
singly. Na bandcampu to funguje tak, že singly se neukazují v API dig_deeper,
pouze alba. Skupina nebo umělec, co publikuje jen singly, může unikat bez
povšimnutí dokud nevydá album nebo dokud se odkaz na jeho tvorbu neobjeví v nějakém postranním kanálu. Z každé HTML stránky stažené z bandcampu extrahuju
všechny odkazy a z nich vytahám ty, které vypadají, že odkazují na BC alba nebo
singly, jež zatím nejsou v databázi. Tímhle způsobem do indexu přibude kolem
100 záznamů denně. Ne úplně málo, přesto nedostatečné pro objevení těch dvou milionů
skrytých nahrávek, které dosud existovaly mimo moje zorné pole.
Když jsem začal tahat kompletní katalog všeho, na povrch začalo vyplavávat
velké množství spamu.
Na jedné straně to byl očividný spam, který se člověku snaží prodat něco mimo
bandcamp: call girls, keto dieta, gumoví medvídci s kanabidiolem. S tím
si poradí jednoduchý blacklist, žádný problém.
Na straně druhé se začal objevovat spam, který se člověku snažil prodat
podvodná alba. Vždy to bylo stejné: umělec vystupoval jako jednotlivec (Ariel
Brandt, Maria O'Brein, Calvin Valentinee, Julie Janet, Margaret Helen a podobné), jako bio nějaká generická semi-motivační věta, žádný odkaz nikam
jinam, na internetu se jinde nevyskytuje, generická hudba bez zjevného
autorského stylu, možná generovaná AI a na vrch ukradený obrázek jiného alba,
jméno a název nikdy neseděl s tím uvedeným na bandcampovské stránce. Takový
spammer pod daným jménem publikuje album, aby bylo viditelné v seznamech, ale
jen jedno, aby nevzbudil podezření a čeká, až se někdo chytí a vyplázne
podvodníkovi pár dolarů.
Na první kategorii spammerů stačí nasadit nepříliš komplikovanou černou
listinu. Pět nebo šest regexů vyfiltruje většinu nákazy. S tou druhou je to
komplikovanější a v součastnosti používám strategii nedělat nic. Bandcamp
spammery sám za čas odhalí a nějakou dobu poté můj robot objeví, jací umělci
byli smazáni a vyhodí je z indexu. Není to ideální a bude to jen horší. AI
spam bude jen efektivnější a vlezlejší.
V současné době bandcamp explorer indexuje přes 9 milionů alb a za dva roky
jeho existence 432 tisíc alb – 4.8% současného objemu – zmizelo v závějích
času. Ne všechno byl nutně spam, ale tipuji, že spamu nebylo málo.
Do budoucna, jako varování před potenciálním spamem, nejspíš přidám indikaci, že
autor publikoval jen jedno album, které nese známky nekalých praktik.
Žiju divokým nespoutaným životem. Třeba nedávno jsem měl v peněžence hromadu
korunových mincí & napadlo mě, co kdybych posbíral kolekci jedné koruny z každého roku, 1993 – 2023. Jen 1kč-ových, pochopitelně, jinak by to bylo moc
drahé. Je jich jenom třicet, jak těžké to může být? (Říkám: Naprostý
hedonismus. Zastavte mě někdo.)
Na webu České národní banky se dá najít přehled kolik mincí daných denominací
bylo vyraženo v jednotlivých letech a kč mincí sjelo z výrobních pásů celkem 740 milionů – maximum v roce 1993 (102 milionů) a minimum
v roce 2005 (jen 17 tisíc).
(Zarazilo mě, že v roce 1993, kdy Republika vstoupila do svého finálního
stadia, na každého člověka průměrně připadlo jen ±deset korunových mincí – naprosto miniaturní množství.)
Otázka: kolik mincí bych musel probrat, než bych nasbíral celou sérii 1993 – 2023?
Kdybych věděl, co dělám, mohl bych provést pár elegantních manévrů aplikované
statistiky a spočítat to. Protože nevím, napsal jsem maličký program, který
simuluje sběratelskou aktivitu (kód může vypadat neohrabaně, ale má
svůj smysl – prohnal jsem ho perfem a optimalizoval všechna úzká hrdla).
Nasimuloval jsem deset tisíc pokusů sesbírat třicet ročníků & výsledky jsou
následující (osa x zobrazuje jednotlivé pokusy, osa y vyčísluje kolik mincí
bych musel prohrabat):
S průměrným štěstím by mi rukama muselo projít padesát tisíc korun, ale kdybych
měl jen trochu smůlu, tak i hodně přes sto tisíc.
Ve skutečnosti je to ale mnohem horší. Staré ročníky mincí nízkých nominálních
hodnot zcela zmizely z oběhu. I když původní emise proběhla ve stovce milionů
kusů, ty za třicet let zapadaly za naše kolektivní gauče a ztratily se pod
kolektivními almarami. I když by jich podle statistik mělo být hodně, nejsou
běžně k vidění.
A jiné mince na tom nejsou o moc líp. S narůstající hodnotou klesá počet
nutných kusů, ale jen minimálně. Mediánový pokus s padesátikorunami: 27218
mincí.
Exkurzi do světa sbírání mincí odložím ███████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████
Napršelo. Miska, co ležela před Celou, se naplnila vodou a hned se do ní
nastěhovala tahle miniaturní žába, tak malá, že by se bez problémů vešla na
padesátikorunu. Nádoba se stala jejím improvizovaným domovem do doby, než
přijdou zimy a žába se půjde zahrabat do hlíny pod zem, kde přečká měsíce
chladu.
Jinak: Fotky mají prťavé rozlišení, protože ctihodný210mmbeercan ostří nejblíž metr deset centimetrů & kdybych nasadil něco makroskopičtějšího,
obojživelník by vzal do zaječích. Proto jsem musel drasticky ořezávat. Víc
než by se mi líbilo, ale tak, jak bylo nutné, tahle žába je naprosto miniaturní.
Jinak #2: Když se bavíme o žábách, mnohem víc se mi líbí tihle prďolové
– jihoafrické žáby, co neumí plavat, nemůžou skákat a nekvákají, většinu času
stráví zahrabané v hlíně a jen čekají na déšť, ale hlavně vypadají jako maličké
koblihy s nabručeným výrazem, jako naštvaná vajíčka na nohách, kterým se nic
nelíbí, jako brambory s vyboulenýma očima, které nechtějí nic víc, než se
zahrabat do bezpečí písku. Tihle jsou naprosto perfektní. Kdybych měl nějaké
mazlíčky, byli by to právě tihle kulovití krasavci. Kdyby to nevyšlo, jako
plán B bych importoval a v našich končinách vypustil krásné slíďáky
tatarské.
Určitě to taky znáte: chcete něco změnit na svém počítači, nefunguje to, tak se
podíváte na internet a najednou čtete zdrojáky linuxového jádra, abyste
objevili, přesně v jaké verzi byl začleněn určitý patch, a někam zmizely dva
dny. V mém případě tohle byl jen konec druhého aktu. Ve třetím jsem vyměnil
zdroj za jiný (ne nový, jen s více napájecími SATA konektory) a z počítače se
začalo ozývat nízkoprahové kvílení přesně v okamžiku, kdy se něco dělo na NVMe
disku.
Tomuhle jevu se anglicky říká coil whine – úpění cívek. Když drátem
prochází měnící se elektrické pole, to indukuje pole magnetické a to působí na
jiná magnetická pole přitažlivými nebo odpudivými silami (nebo něco na ten
způsob). Ve výsledku tahle divoká elektromagnetická aktivita může rajblovat
dráty v cívkách a transformátorech, což za určitých okolností produkuje
slyšitelný zvuk – typicky pískání nebo kvílení. Ne vždy a ne vždy do té míry,
kdy je třeba zakročit, někdy jen při určitém odběru proudu nebo určitém
zatížení. U mě se to naplno projeví přesně ve chvíli, kdy se něco čte z nebo
zapisuje na NVMe disk.
Ve starém laptopu se podobný nářek také ozýval, co si pamatuju, ale jenom když
jsem používal trackpad nebo probíhala aktivita na vložené SD kartě. Šlo o takové těžko slyšitelné syčení, jakoby nářek umírajícího hada. U vyměněného
zdroje je to jiné, horší. Pískání je v tiché místnosti otravné i na tři až
čtyři metry.
Co radí internet? Koupit nový zdroj. Mimo můj rozpočet.
Co radí dál? Něco v duchu DIY? Protože jde o důsledek fyzických vibrací volných
drátů v cívkách a transformátorech, jako řešení se nabízí je nějakým způsobem
zajistit. Někdo radil laminační nátěr. Jiný člověk vteřiňák. Další jako možnost
uvedl lepidlo z tavné pistole.
Nejdřív je ale nutné zjistit, odkud přesně zvuk vychází. V běžném počítačovém
zdroji se nachází celá plejáda cívek a transformátorů. Sundal jsem kryt,
zapojil do zásuvky, zapnul počítač a s nahými živými spoji, čekajícími na
příležitost mi dát ránu, začal prozkoumávat co je zdrojem kvílení. Je potřeba
použít vědeckou metodu: s gumovými rukavicemi tlačit na jednotlivé komponenty a poslouchat, kdy bzučení ustane. Pod trochou tlaku dráty najednou neplandají ve
větru a nevibrují. Takhle jsem epicentrum bzučáku lokalizoval jako větší ze
dvou transformátorů. Když z boků zatlačím na feritové jádro, najednou mě
bouchne ticho. Lepení a laminování nebude ideální manévr, stačí jen stlačit.
Nakonec jsem využil služeb jiného (ale také zcela nezbytného) pomocníka:
stahovací pásky. Jednou jí obmotám tranzistor, utáhnu & uvidí se. A uvidělo se.
A hlavně uslyšelo. Ticho. Trochu přimáčklý a najednou nevibruje.
Tak to by bylo. Jo a kdybych dělal něco očividně nebezpečného, co nutně povede
k požáru, explozi a lidským obětem, tak mi řekněte. Mojí jedinou kvalifikací je
prostý fakt, že se mi zatím podařilo se nezabít elektřinou i přes vytrvalé
snažení.
Dodatek: Teď mi z nějakého důvodu párkrát za den zhasne displej, jen aby se
hned zas rozsvítil. Má to spojitost s modifikací? Nebo jen s novým
jiným zdrojem? Nebo jde o přechodnou chybu? Špatně usazené konektory? Ale abych
pravdu řekl: Vzácné zčernání monitoru mi vadí mnohem méně než vytrvalé bzučení
před nímž nemůžu utéct. Monitor se za vteřinu probudí, ale kvílení neustane.
Dodatek 2: Vypadá to, že za zhasínání může zapojení HDMI kabelu do monitoru.
Když do něj pod stolem kopnu, monitor zčerná.
komentářeKřižák pruhovaný Podívejte na tohohle prďolu! Křižák pruhovaný, rodným jménem Argiope bruennichi. celý článek →Bandcamp explorer - 6 milionů Když jsem minule zmínil, že bandcamp explorer dosáhl mety pěti megaalb, lhal jsem. Článek odráží stav k 27.2., kdy jsem ho původně napsal. Ale když jsem ho v červnu s obrovským zpožděním hodil online, BC explorer měl v indexu už o jeden milion alb víc. celý článek →hyper-makro se levným objektivem Tohle je velice impresivní. celý článek →Bandcamp explorer - 5 milionů Bandcamp explorer dosáhl velké mety: Indexuje přes 5 milionů alb a singlů. A to jde jen o čísla bandcampu. K tomu v indexu leží ještě 125000 creative commons děl z jamenda, ale jich se dnešní jubileum netýká. celý článek →Imunita/Kurzgesagt V záhybech internetu se dá najít nepřeberné množství populárně-vzdělávacích pořadů. Jakékoli téma, jakýkoli formát, někdo to někde dělá. Sám jich několik pravidelně sleduju a/nebo poslouchám: PBS Spacetime, SciShow, produkci Bradyho Harana a pochopitelně Kurzgesagt, protože Kurzgesagt je excelentní. celý článek →Člověk versus hliník Takhle to dopadá když špatně dotáhnu šroub. celý článek →Pavouci začínají vylézat z děr Je čas na první jarní pavouky. Osminohé a krásné. celý článek →Druhý dech Nevím, co se to se mnou děje. celý článek →