Tragická zpráva o stavu našeho jazyka

Jednou jsem se probíral příspěvky na nějaké diskuzi. Vyjadřování lidí bylo v normě – tzn. tragické. Nejenže jim ve škole nikdy nic neříkali o čárkách a háčcích nad písmeny, ale navíc jsem tam našel jen minimum čárek za slovy a když už tam byly, tak špatně. Myslel jsem si, že je to jen výjimka, ale kdepak! Podobné výplody tam byly častější, tak časté, že jaksi nezbylo místo na nic, co by bylo napsáno správně. Takže všechno bylo špatně, ale něco bylo ještě horší. Tak například: dost často docházelo ke spojování nebo naopak nesmyslnému rozpojování slov. Beru. Může se stát. Prostě překlep. Ale to by podobných perel nesmělo být deset na řádku! Ale to není všechno, to je teprve začátek. Takže: jakési tvrdé y a měkké i se taky moc nechytá, ale budiž i já se občas spletu. Taky tečky, velká/malá písmena, nějaké to mě/mně/mne a mnoho dalšího. Dále často používali cizí nečeské výrazy místo slov, která by se dala v pořádku vyjádřit „česky“, ale to se dneska asi nenosí.
Pak jsem tam objevil pojem „zádíčka“ a napadlo mě jediné slovo: debilismus. Jinak se to nedá popsat. Ty lidi musí mít mozek totálně v p***i. Kdyby se to tam hodilo, nic bych neřekl, ale ono to bylo úplně vytržené ze souvislostí.
Takže: Čeština je dost zubožená. A kdo za to může? Já ne, já se snažím psát jakžtakž dobře. Ale můžou za to všichni Češi a proto vznáším žalobu na celý národ, protože zničili co jim bylo dáno (ehm… no nic, nechal jsem se unést :-). Takže až budete něco psát, dejte si na tom trochu záležet a aspoň si to po sobě přečtěte, bude to tak fajn a já už si nebudu mít na koho/co stěžovat. Děláte to přece pro mě :-).