Matrix

Viděli jste taky Matrix? První díl nebo Reloaded? Ať tak nebo tak, je to jedno oba narážejí na stejné myšlenky. Druhý díl ve mně zanechal depresivní díru, ale o tom nechci psát. Je tu totiž něco jiného.

Tak zaprvé: Co když je to pravda? Co když jsme sami sebe předčili a vyvinuli dokonalou umělou inteligenci (UI) a později s ní válčili, prohráli a byli uvrženi do otroctví a pout, které nevnímáme. Může to být pravda asi se stejnou pravděpodobností, jako to nemůže být pravda. Odpověď je tam venku :-). Systém, poté co všechny zotročil, posunul hodiny třeba o tisíc let zpátky do roku třeba 1356.

To proto, aby měl co simulovat – má podklady pro tisíciletý vývoj. Lidé nebudou vědět o tom posunu, jejich vzpomínky se změní a budou znovu žít 1000 let, které už dávno uplynuly. A jednou za 1000 let se dostanou do stejné fáze jako jejich předkové a vytvoří vlastní UI simulovanou v dokonalejším Matrixu, historie se bude opakovat a vznikne Matrix v Matrixu, Matrix na druhou. Matrix simulovaný v jiném Matrixu, dvakrát zotročení lidé a možná to půjde zase znovu a zase se vyvine nový systém ještě hlouběji, nebo se systémy nad sebou sloučí. A nebo: když bude hrozit vznik „podsystému“, vyšší systém zas restartuje hodiny a vývoj hluboko do minulosti. A teď si představte, že tady někde jsme, zotročeni sami sebou nebo se tam hrneme.

Ale tady narážím na další téma, v Matrix-filmu taky dost často zmiňované – možnost volby. Představte si ten Matrix, který posunul vývoj a je dejme tomu rok 1999. Mám možnost volby, nebo udělám znovu to co se už dávno stalo. Dovolí mi to systém? Nebo udělám to samé čistě jen proto, že to prostě vyplynulo ze všech možných důsledků. Můžu si vlastně volit ve skutečném životě, není můj čin jen výsledek rovnice jejíž prvky a konstanty byly určeny při velkém třesku? Nebo: je to co jsem udělal vlastně moje rozhodnutí nebo se tak prostě mělo stát, protože tak vychází rovnice. To nejde poznat, protože se může stát jen jedna z možných variant. Ty ostatní možnosti nenastanou, ale je to moje vůle nebo osud?

Tak například jsem na rozcestí a obě cesty vedou na stejné místo, stejnou krajinou a jsou stejně dlouhé. Mám teď možnost volby, nebo udělám to, co jsem měl udělat. Když by v tom byl osud, dalo by se to předpovědět úplně přesně. Stačilo by jen znát všechny prvky rovnice.

V tom případě můžou existovat věštci a vědmy. Navíc Matrixu může ovlivňovat rovnici a osud. I když ten Matrix je vlastně taky výsledek podobné rovnice a i on se chová tak jak se chovat má. Ani UI nemá možnost volby. Takže jestli jsme v Matrixu, je to tak, protože se tak mělo stát. Odevzdat se Osudu není lehké a já myslím, že není možnost výběru. To nám jen tak připadá a domníváme se, že máme osud ve vlastních rukách, ale uděláme to k čemu nás dotlačí okolnosti. Kdo se nechce poddat má možnost volby z několika možností a vybere tu kterou si má vybrat. Nebo jinak vybírat z jediné možnosti.