Ignorance

Poslední dobou mi několik věcí uniklo. Ne že by mi ušly, prostě jsem je ignoroval. Nebylo to jen několik událostí z posledních týdnů, bylo to několik posledních měsíců. Používám ignoranci jako zbraň proti vlezlým vlivům televize a reklam. Věci jsem začal dělit na ty, o které mám zájem a zbytek totálně ignoruji. Je to správně? Nevím, ale je to tak!

„Kdo neignoruje, ten se zblázní!“

Možná mě tento veskrze odmítavý postoj udržuje při zdravém rozumu, ale někdy si říkám, že mez mezi světem chtěným a zbytkem absolutně ignorovaným se posunula moc daleko a už skoro nic nechci. Je to správně? Myslím, že ne, ale je to tak!

„Když omezíme naši chtivost, staneme se spokojenějšími“

Znáte to? Něco takového hlásají buddhisté nebo hinduisté: uskromnění vede k větší spokojenosti s tím co mám. Ale za cenu ignorance 99% okolní reality? Pravda, vnímám to, ale kašlu na to. Jo, doneslo se mi k uším slovíčko superstar, ale opustilo to moji hlavu zatraceně rychle. Stejné je to s těmi nekonečnými reality show. I když ty jsem vzal na milost a přestal na ně tupě nadávat, protože to je poněkud choromyslné. Když se na to nekoukám, tak to automaticky neznamená, že ten, kdo to sleduje, je hlupák nebo neřkuli blbec. To ne! Je to zábava, kterou nemám právo soudit, když už ji ignoruji. Tak by se dalo pokračovat dál a dál. Chce to vybrat si tu svou notu a nenadávat na noty cizích hudebníků jen proto, že mě nezajímají. Chce to víc vstřícnosti a objektivnosti; chce to posuzovat a soudit a až potom odsuzovat. Ale to je problém celosvětově neřešitelný.

„Nejhorší pohroma je totální absence zdravého rozumu, která občas postihne každého z nás. A, ačkoli si to kdejací vzdělaní tupci neuvědomují, týká se to i jich.“

Proč tohle píšu? Nevím, ale je to tak!

Dnešní průlet mým mozkem bych zakončil citátem, který nám visí ve škole vedle turniketů:

„Největší civilizační pohromou je vzdělaný hlupák“

na autora si nevzpomenu