Arytmie jsou zápisky Šíleného, intimní zpověď, slovní alergická reakce, surreálný guláš, šokující zpráva o neschopnosti komunikace, jedna nedokončená věta, deníky světa bez lásky a anticírkevní satira. Prostě špína.
Šedesát relativistických vteřin vyplněných osmnácti tisíci písmeny alfabetického exému. Hlavní hrdina příběhu, kde všechno je možné, ale málokoho to zajímá, nemá jméno, je to tradičně jen „on“, ale můžete si za něj dosadit kohokoli; sebe, mě, nebo všechny lidi, kteří promarnili své životy ve strnulé stázi, ale ještě úplně nerezignovali a stále v nich tepe neklidné srdce a chce se jim křičet…
Neměl jméno a poslední špetku příčetnosti ztratil, když se probudil ze sytémové hibernace do světa, který se hroutil sám do sebe pod tíhou absurdní totality a názorové normalizace. Rozdíly byly zakázané, odpor trestný. Ale přesto největším problémem byla nemožnost činu a přeťaté žíly komunikace.
Žil na útěku a jeho svět mezitím exodoval, hroutil se a měnil v singulární past, ve vězení samoty, v čekající oprátku, v černou díru totality. Chtěl zmizet, toužil vzlétnout a prolomit Bariéru, ale nemohl.
Jmenuji se K., v síti také známý jako kaja47 - tak trochu spisovatel, trochu programátor, trochu webař, ateista, milovník divné hudby atd atd.
komentáře
⚑