Takže my zaplatíme a pudem...

(ve slutečnosti tato novinka vyšla až druhého ledna krátce po půlnoci, ale z estetickýc důvodů jsem uvedl čas před půlnocí minulého dne)

A máme tu zase další rok, ten statrý je nenávratně v hajzlu a nás čeká dalších 52 týdnů mizérie, útrap, daňových přiznání, zkoušek, samoty, návštěv FELu a tak podobně. Oslava konce staré nula-sedmičky a příchodu nula-osmičky byla jak se patří podivná, zase ve čtyřech: já, brácha, Martin H. a Honza H.. Jako vždy jsme odpálili lehce předimenzovanou nálož, která byla tentokrát 4× větší než minulý rok. Jestli to budeme chtít napřesrok trumfnout musíme nasadit ohnivá jezera a letecké pumy. Pak jsme taky -mimo spousty jiných věcí- nafotili módní kolekci Dva muži na stromě, která si vyloženě říká o nastripování a ve tři hodiny v noci jsme si šli zajezdit z kopce v igelitových pytlích (jezdilo to rychle a docela to bolelo).

To byl ve zkratce minulý rok, ale teď se otočme na druhou stranu a hleďme do budoucnosti, protože tady mám šokující zprávu…

Samozřejmě jde o strip! Počínaje číslem 669.133 zastihla sérii 669 veliká a nebál bych se říct až kardinální změna. Zvedejte se ze židlí, vyražte do ulic, vypalujte domy, protestujte proti tomu! Po více jak stotřiceti čísel jsem provedl šokující změnu fontu z patkového na bezpatkový (ale pořád jsem na obrázcích především já, což berte jako takovou životní jistotu). To je ale rána, co? Když nepočítáme depatkyzaci, je vlastně 669.133 docela normální strip o normálních věcech: líných webmasterech a podobné sběři.

Dál bych vám mohl nabídnout snad jenom povídku Sen. Už několikrát jsem se o ní zmínil, to když vycházely jednotlivé kapitoly tohoto chladného a bezútěšného příběhu. Teď jsem doplnil poslední kapitolu Město a celý text prohnal korekcí. Na SASPI se Sen jsem text už publikoval a střídavě to chválili a podle komentářů to vypadá, že Sen zapůsobil přesně tak, jak jsem zamýšlel.

Není to málo, není to moc? Rozhodně by toho mohlo být víc, ale vánoční prázdniny jsou nejpracovnější období v jinak docela lážovém roce a tak musím dodělávat semestrálky jako divokej. Databáze jako předkrm a tworbu webových aplikací jako zákusek. Stalo se nemyslitelné a vzal jsem na milost SQL (hlavně se mi líbí literárnost syntaxe, pro kterou mám docela rád javu a nerad C). Vlastně jsem ho spíš musel vzít na milost.

Ještě mě tak napadá, že bych někdy chtěl napsat povídku, kde by hlavní roli hráli programátoři. Ne nutně zaměstnanci nějakého softwarehousu, ale třeba studenti, kteří programují něco do školy. Podle mě má tohle téma a prostředí docela velkoý potenciál. Hehe

A to vypadá, že to snad je už všechno, tak zase nasgle 1.1.2009!