Nad dopisy mrtvých čtenářů
Nestává se často, že by mi někdo napsal mail ohledně K47čky, ale v poslední době se to stalo (ok, kdysi dávno na mě plival špínu nějaký náboženský fanatik).
Přišel mi mail od člověka, který říkal, že četl povídky na K47čce a že jsem prý supr. Kryptické a trochu děsivé sdělení, ale přesto děkuji pěkně.
Krátce potom, mi začal psát na facebooku, vyjadřoval se podobně záhadně a cosi naznačoval o tom, že mám pravdu a že plánuje velkou věc. Pak psal o pohřbu Michaela Jacksona a o tom, jak je pěkné důstojně odejít. Ve středu napsal
… už v pátek chci udělat to podle tvých slov..jsi můj vzor..chápu,že mé bytí už nemá vůbec smysl..nic už nemá význam..
Další den napsal jenom slovo:
sbohem.
V další zprávě sdělil:
měj se v tomhle světě…já se smrti nebojim..
Pak se odmlčel, ale já mu odpověděl:
Ty se chceš zabít? Je mi z tebe na nic. Proč to říkáš zrovna mě? Proč mi celej tejden píšeš? Myslíš, že tě budu litovat? Myslíš, že ti vůbec uvěřím? Když to chceš udělat, udělej to. Nebudu ti to rozmlouvat, ani nebudu truchlit. Vůbec tě neznám a tudíž je mi to jedno. Takže, pokud máš sebevražedný sklony kvůli depresi nebo čemu, zajdi za psychiatrem nebo to prostě udělej a neotravuj.
Všechno jsem to myslím docela pěkně shrnul předmětem mailu: DO IT FAGGOT. Bohužel se mi mail vrátil jako nedoručený. Mailová schránka už asi neexistovala, stejně tak jeho účet na Facebooku. Smutné.
Takže rekapitulace přátelé: K47čka (pravděpodobně) inspirovala jednoho člověka k sebevraždě. Jaké stránky tohle o sobě můžou říct? Stavím se k tomu takhle cynicky, protože jeho sebevražda není můj problém. Asi tak.
PS: Vtip je v tom, že jsem si z toho nic nevymyslel. Všechno je do posledního slova pravda.
PS2: A co na to hrana vkusu?
Jmenuji se K., v síti také známý jako 
K. na Twitteru
komentáře
Tak to je celkem síla…
[606] To je. Ale třeba to neudělal a třeba sem ještě napíše. Třeba to byl jenom troll a zkoušel jak zareaguju. Třeba. Ale každopádně, jak řekl jeden Anon: Guess what, this is the Internets, people DON'T GIVE A FUCK.
Podle mě existuje reálná šance, že je stále mezi živými, protože lidi, kteří to se sebevraždou myslí opravdu vážně, o svých záměrech většinou moc nemluví a prostě to udělaj. Pokud byl tenhle člověk výjimka a opravdu to skončil,jen si nemohl odpustit malé patetické „sbohem“, je to smutný, ale proč ho litovat, když se tak rozhodl sám. Ještě tu je třetí, ne moc pravděpodobná možnost, že byl na vážkách a čekal na nějakou tvou reakci, která mu dá důvod žít…což zaprvý nemá moc právo od cizího člověka očekávat, zadruhý, jakou by to vůbec mělo cenu, kdyby celé jeho existenci dával smysl člověk, respektive jeho vlastní a nejspíš zcestná představa o člověku, kterýho v životě neviděl? A na jak dlouho by mu tenhle smysl vydržel? Možná jsem taky cynik, ale nepřijde mi, že by bylo třeba ho nějak litovat, ať už to s ním dopadlo jakkoli.
[617] Souhlasím. Všechno jsou to jenom slova vyslovená na internetu a nemůžeme zjistit, co se doopravdy stalo. Pravda, od té doby se odmlčel a nedal o sobě znát, ale nevěřím, že to udělal. Otázka je, proč kontaktoval a proč se chtěl pochlubit zrovna mě? Možná byl nahlodaný a čekal na nějaké potvrzení svých pocitů, což se mu tady nejspíš dostalo (optimismus tady někdy zatraceně schází). Podle wiki to vypadá na (pokus o) bilanční sebevraždu, které by se dalo zabránit. Dalo by se. Ale to je jeho věc.
Mimochodem o této neslavné epizodě jsem psal hlavně proto, že mi přišlo dost nevkusné se něco takového stavět na odiv.