Spal jsem 13 a půl hodiny, abych dohnal všechen nahromaděný deficit, ale to bylo dávno a teď je mi zase na chcípnutí (i když stalking mi vždycky zvedne náladu).
Tak, ale teď k věci: s internetem je něco špatně, vznikají služby, servery, stránky, portály a sociální sítě, které jsou úplně na nic. Vy víte o čem mluvím. Monumentálním způsobem zbytečnosti se nad všemi ostatními vyjímá Facebook. Grandiózní pomník zážitkového webu, který je však zcela bez obsahu. Tohle všechno jsem sepsal v novém úvodníku jménem Tvorba, který je tak neuvěřitelně dlouhý, že jsem uvažoval o rozdělení. Ale úvodník part 1 a part 2 by bylo trochu moc i na mě. V úvodníku Tvorba nakládám s takovými pojmy jako obsah a tvorba. Uvažuji, co lidi chtějí a co nechtějí, operuji s konzumovatelností obsahu, zmiňuji kolik nám technika ušetří času, ale kolik nám ho vezme. Tohle a další fůru věcí jsem sesumíroval v Tvorbě, která také samozřejmě obsahuje sto deset důvodů proč nenávidím Facebook a stručné vysvětlení proč blogeři nemají duši. To je bod numero uno na dnešním programu.
Bod číslo dvě je zase trochu toho zlostného domácího blogování, tentokrát s příchutí archeologických nálezů, únavy a celkové mizérie.
A poslední věcí jsou stripy. Vím, že je nikdo nemá rád. Vím, že mi
píšete maily ve stylu: „hele kámo, už toho nech“. Vím, ale přesto
vytrvám.
Takže dneska dva kousky, zaplatíme a půjdeme. Ve stripu 669.230 je zakódován stále přežívající
strach z LHC a následného okamžitého zániku světa. Další strip 669.231 je o ničivém
vlivu Facebooku, což se hodí k dnešnímu tématu.
A to je všechno, rozejděte se do svých domovů.


Jmenuji se K., v síti také známý jako
komentáře
Hehe,
moc si to bereš. Vem si třeba mě – já jsem se šoupnul do mírně asociální zóny a teď se z povzdálí všem těm „sociálním“ bláznům hlasitě směju. A je mi dobře.
Zkus to taky, jinak tě brzo čeká krásná polstrovaná místnost a klystýr 3× denně ;)
Já se taky do sociálních sítí moc nehrnu a nechávají mě celkem klidným (i když na twitteru mám osm followerů. Dá se to považovat za posociálnění?) Ale jinak internetové sociální sítě jsou vhdným předmětem ke studiu, jsou to místa, kde je plno lidí a něco se tam očividně děje.
Navíc není jednoduchý se socnetům vyhnout, protože nádech komunit má v sobě skoro každá stránka