k47.cz

Archiv novinek prosinec 2015

2017
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
leden
únor
2002
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
září
říjen
listopad


Poslední Terminalita (tohoto roku)

31. prosince 2015 18:06 | sekce novinky

Terminalita měla mít určitou kadenci, sliboval jsem horlivě na začátku celé operace. Avšak v posledních měsících plamen odhodlání nějak pohasl, mohlo by se zdát. Částečně za to mohlo listopadové NaNoWriMo a jeho prosincové dozvuky, které se projevovaly jako pocit neodvratné zkázy, který se setměním přecházel v paniku, částečně to měla na svědomí jednoduchá nechuť ráno vstávat a čelit Lovecraftovské lhostejnosti kosmu.


Přesto: než skončí 2015, chci online vysypat pár dalších částí, aby se věci zase začaly hýbat, raději katastrofu, než aby se nic nedělo: Terminalita #32 – Naše Věc (exkurz o dataminingu), "Terminalita #33 – Tramadol (předávkování a vzpomínky o útěku), "Terminalita #34 – Malej Marty (název říká všechno důležité) a "Terminalita #35 – Detektiv Toborin (katarze).

A jako vždycky: nezapomeňte, že jsem Terminalitu dokončil v roce 2010 (to jenom aby mezi námi bylo jasno).

publikováno


štítky: | 1 | komentovat | #

Třicet jeden den o samotě na mělčinách

13. prosince 2015 1:22 | sekce obsah » dojmy & názory
Třicet jeden den o samotě na mělčinách

Když tu tak sedím sám před monitorem a všední pocit blížící se neodvratné zkázy pomalu přechází do pravidelné noční paniky, napadá mě, že bych měl udělat tečku za letošním literárním šílenstvím NaNoWriMa.


Hlavní otázka zní: Dostal jsem se do finiše? Bohužel ne.

I když jsem letos nejspíš napsal víc než za všechny předchozí ročníky dohromady, stejně se mi s Mělčinami nepodařilo dostat za cílovou metu 50000 slov. Jak je vidět z grafu, který poletuje někde kolem, až do poloviny listopadu se mi dařilo držet tempo, ale pak jsem polevil a ztrátu se mi už nepodařilo dohnat. S úderem poslední listopadové půlnoci napsal něco kolem 38600 slov.

To co však odlišuje tenhle ročník od všech předchozích je fakt, že jsem s koncem měsíce nepřestal psát. Po půlnoci na prvního prosince jsem se dostal na 39500 slov a od té doby se držím více méně Hemingwayova minima ±500 slov denně. Teď jsem někde kolem 46500 slov a pomalu a vytrvale píšu dál. Stále nevím přesně jak to skončí, ale to nic neznamená. V tomto případě platí víc než cokoli jiného, že cesta je cíl a stále jedu podle plánu sedmi večírků a skládám jedno slovo za druhým o dvou fotografech, šestnáctiletém Gabrielovi a hojném oddávání se alkoholu, drogám a nezletilému sexu v cestě za nejistotou zítřků, kterou pomalu probublávají náznaky něčeho zlověstného.

Mělčiny, jak už jsem psal, jsou volně konstruovány jako parafráze na soud se Sokratem za kažení Aténské mládeže. Ale to je jen povrchní příběh, pod nímž se skrývají Hlubiny – dějová linka o pomstě a absolutnímu odevzdání, jejíž náznaky, narážky a zmínky jsou pomalu a pozvolně podávány nedůvěryhodným vypravěčem, který očividně zatajuje a vynechává mnohé detaily.

Jedna věc, které překvapila mě samotného, byla, kolik toho dokážu napsat a nepohnout se přitom v rozvrhu skoro vůbec vpřed. V osnově můžu mít několik bodů o tom, co chci napsat o jednom dni, například:

  • Gabriel přijde do Továrny
  • Baví se s vypravěčem (AK) o konci svého školního roku
  • Najednou se po půl roce ukáže Anit, k nepoznání proměněná, silikonová prsa
  • Fotografové a Gabriel odejdou na přednášku
  • Po přednášce jdou s ostatními posluchači do Baru Cenzura, kde potkají hackera 8.3

Je to velice jednoduchý plán, který na první pohled vypadá, že zabere nanejvýš tři odstavce. S tímhle si sednu ke klávesnici (někdy na lavičce na Hlavním Nádraží) a za pár hodin napíšu 1000 slov a skoro vůbec se nepohnu vpřed. Odbočky a detaily se začínají hromadit a plazí se textem jako jedovatí hadi. Přinejlepším dokončím jeden bod. Oněch pět zmíněných odrážek vydá na 6200 slov a to jsem se ještě nedostal k poslední z nich, která má být nejdelší.

Takhle to probíhá večer za večerem v téměř kompletní samotě a tichu, do sluchátek jen úpí post-rock, který nedokáže přehlušit nebo přebít záchvat nadcházející paniky. Někdy, abych se probral a udržel se v mantinelech koncentrace a příčetnosti, se mlátím do tváře, dokud můžu jen stěží pohnout čelistí, neschopen se vypořádat se světem jinak než v excesu, v křehké iluzi, že tahle snažení dá mým zbytečným dnům nějaký význam a napadají mě jen slova z Apokalypsy:

Everyone gets everything he wants. I wanted a mission. And for my sins, they gave me one. Brought it up to me like room service.

A potom to, co říkal fotograf ze stejného filmu, když slovy T.S. Elliota popisoval svůj vztah k plukovníku Kurtzovi:

I should have been a pair of ragged claws // scuttling across floors of silent seas.

█ ████████ ████████████████ █████ ███████ ██ █████████ ██ ███ ███████


štítky: , a | 2 | komentovat | #

Zablokuj mě, já zablokuji tebe

1. prosince 2015 21:48 | sekce obsah » dojmy & názory

Vítězství Facebooku je prohra nás všech. Je to hlavně prohra ideologie, která stála za zrodem internetu – distribuované sítě bez centrálního bodu – a poháněla návrháře zárodečných protokolů. V té době byla síť sítí pod kontrolou armády a v péči akademické sféry a její tvůrci měli cíle diametrálně odlišné od cílů dnešního webu sociálních sítí a obrázků koček. V té době šlo jen o to, že když začnou vzduchem létat jaderné bomby a města jedno po druhém mizí z mapy USA, síť musí stále fungovat. Je pochopitelné, že nálada studené války a ideologie vzájemně zaručeného zničení, vedla ke vzniku protokolů a programů, které musely být z principu decentralizované a museli fungovat na zásadách peer-to-peer.


P2P bylo cool, P2P bylo hip.

Dokonce i Steve Jobs viděl v osobních počítačích formu emancipace od tyranie centralizovaných mainframů nenáviděné IBM.

Ale svět se od té doby změnil. Idea decentralizace ustoupila centralizaci. Nikoli z ideologických důvodů, ale jen proto, že se dá jednodušeji vydělávat, když jste strážci brány a všichni musí přijít k vám a často zůstat uvěznění uvnitř. To tu teď však nebudu rozvádět, protože o tom píše Dmytri Kleiner

Co je špatného na centralizaci, když vede k užitečným službám? může se někdo zeptat.

Problém je v tom, že centralizace služeb s sebou přináší centralizaci moci. Čím větší centralizace, tím větší páku má nějaká soukromá entita na protlačování vlastní ideologie. Jestli se to koncovým uživatelům líbí nebo ne je druhotná otázka, protože v centralizovaných službách mají omezené možnosti. Můžou zůstat nebo odejít pryč, ale to kvůli síťovým efektům není vůbec jednoduché rozhodnutí. Jestliže všichni moji známí jsou na Facebooku, já se rozhodnu odejít pryč, tak ztratím všechny kontakty, protože různé centralizované sítě spolu nejsou ochotny komunikovat.

Pokud se mi na druhou stranu nelíbí některý emailový poskytovatel, přejdu k jinému nebo nahodím vlastní sever a všechno funguje jako dřív, protože email je otevřený protokol. Nemusím odejít z emailu, jen se přesunu na jiné místo.

Ani v nejmenším nejde o technologii nebo technická omezení, ale moc a o záměrné rozhodnutí, které někdo udělal. A jedno je jisté: neudělal ho pro nás.

K napsání toho článku mě donutily dvě události posledních dnů:

  1. Facebook začal blokovat veškerou komunikaci, která zmiňuje novou sociální síť Tsu (via Jan Žák). Článek mimo jiné popisuje strádání emailu ve spárech několika málo obřích provozovatelů.
  2. WhatsApp blokuje odkazy na konkurenční komunikátor Telegram (via Tomáš Linhart)

Whatever the truth, it’s a not-so-gentle reminder that when it comes to dominant commercial platforms the content we the users are allowed to see and access is perennially at the whim of the platform owner and their commercial interests. And no, that’s not cool.

Tohle je možné jen díky centralizaci, která umožnila, aby se nějaký strážce brány rozhodl, že blokování konkurentů je dobré pro byznys. Jestli jde o morálně správné rozhodnutí, je opět druhotné.


Pod košatým kaštanem
zablokovali jsme se navzájem:
Oni blokují, my taky blokujem
pod košatým kaštanem.


štítky: , a | 1 | komentovat | #

graf novinek

o autorovi:

další projekty

wyhledawacz fel.log stalkr vtipy.k47.cz k47.shop Zkracovač adres stripbot

tadá

poslední články

KAMSSKSR
| 25. března 2017
I should have danced on that Astronautalis concert
hudební článek | 28. února 2017
ASCII blog
| 6. února 2017
Západní země
hudební článek | 2. ledna 2017
Russian Circles stahují kruhy
hudební článek | 7. prosince 2016
65daysofstatic - první a poslední
hudební článek | 15. listopadu 2016

poslední komentáře

669e15
meadc | 21. dubna 2017
669.246
meadc | 21. dubna 2017
MySQL group by trik
meadc | 21. dubna 2017
669.335
meadc | 21. dubna 2017
669.264
meadc | 21. dubna 2017
669.102
meadc | 21. dubna 2017
Naivní holka
meadc | 21. dubna 2017

K47i © 2002 - 2017 K. aka Kaja47