k47.cz

Archiv novinek říjen 2011

2017
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
leden
únor
2002
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
září
říjen
listopad


Projekt Chanminer

21. října 2011 3:01 | sekce obsah » internal » projekty

Na 4chan jsem poprvé zavítal krátce po incidentu Boxxy a následném shitstormu. To bylo někdy na začátku roku 2009 a od té doby neuplynul den, abych nebyl na nějakém chanu.

O dva a čtvrt roku později jsem spustil Chanminer, který už 6 měsíců v kuse prochází a archivuje 4chan a další velké imageboardy neboli chany.


Ve světě chanů je obvyklé, že nemají žádnou paměť, žádný archiv a stará vlákna se za nějaký čas nenávratně ztratí v propadlišti dějin. A právě tohle je jejich nejlepší vlastnost. Nulová paměť a široce používaná anonymita vytvořila specifickou kuturu, kde je všechno dovoleno a člověk může říkat, co si doopravdy myslí a není hodnocen podle toho kým je, ale jen a pouze podle svých slov. Není k ničemu vázán, není ničím omezován.

Jestliže je zapomětlivost chanů jejich hlavní přednost, tak proč se sakra snažím všechno archivovat? Jednak jako památku pro budoucí generace, ale hlavně kvůli vědeckému poznání, pochopitelně. Hlavní smysl Chanmineru je identifikovat rakovinu, která zabíjí 4chan. Už od nepaměti si všichni stěžují, že /_/ není, co bývalo a že je tady nějaké blíže nespecifikované něco, co zabíjí /_/. Účel Chanmineru je tedy určit jestli kvalita chanů stoupá nebo klesá. Zatím tedy nemám nejmeší ponětí, jak něco takového změřit, ale jednou na to přijdu.

Hlavní inspirací pro Chanminer byla jedna přednáška na DEFCONu 2005 Meme Mining for Fun, Profit, kde přednášející mluvil o tom, jak analyzoval trendy v programovacích jazycích, aby zjistil, co přijde v budoucnu a mohl se naučit všechny potřebné technologie a pak zářit jak programátorská superstar. Jedním z hlavních poselství oné přednášky bylo: nejdřív musíte mít data. A tak vznikl Chanminer. Začal jako jednoduchý curl skript, který periodicky robotoval 4chan, ale rychle se vyvinul v celkem komplikovaný systém napsaný ve Scale, který kromě 4chanu archivuje 420chan.org 4chon.net, 7chan.org, britfa.gs, operatorchan.org, anothertalk.co.cc, laghouls.com/forum, minichan.org, otakutalk.org a tinychan.org.

Jak už jsem zmínil, Chanminer běží nepřetržitě už 6 měsíců a za tu dobu nasbíral 90 milionů postů, 4,2 milionů vláken a každý den pribude dalších 500000 postů (a tohle tempo je až překvapivě stabilní). V řeči MySQL: 28GB dat, 5,8BG indexů a obyčejný count(*) trvá přes 8 minut.

Samotné robotování je až překvapivě nenáročné: textová část všech zmíněných chanů potřebuje stálý datový tok kolem 50kB/s. Robotování všech obrázků v plné velikosti mi plně vytíží připojení (~450kB/s), takže když už to běží, tak většinou nějak omezeně.


Abych ukázal, že se skutečně něco děje, tak prvních 5 milionů postů si můžete stáhnout tady (potřebujete ještě tohle schéma MySQL databáze). A kdyby někdo toužil po kompletním archivu, stačí mi poslat obrovkou hromadu peněz a nějak se určitě domluvíme.

Kromě Chanmineru nevím o žádném dalším běžícím archivu. Tedy kromě Jasona Scotta z textfiles.com, který má údajně archiv 10 milionů vláken 4chanu představující 5 let jeho historie. Ale nehodlá nic publikovat (aspoň ne v nejbližších letech) protože správně tuší, že by pak následoval shitstorm epických rozměrů.

další části napíšu pár drobností o tom jak je Chanminer naprogramovaný ve Scale.


štítky: , a | 2 | komentovat | #

DRM musí být zakázáno, protože je jedovaté

18. října 2011 22:31 | sekce obsah » od jinud
DRM musí být zakázáno, protože je jedovaté

Poté co Evropští Zelení přijali pohled pirátské strany na kopírovací monopol, dostal jsem několik otázek od podnikatelů, lobbistů kopírovacího průmyslu a libertariánů, proč chceme, aby bylo zakázáno DRM – Digital Restrictions Management. To je dobrá otázka, která si zaslouží odpověď.


Překlad článku DRM Needs To Be Banned Because It’s Toxic publikovaného pod licencí Creative Commons BY, jehož autorem je Rick Falkvinge – zakladatel Švéské pirátské strany.


Za prvé, DRM je druh podvodu, který okrádá občany o jejich zákonná práva. Kopírovací monopol je plný výjimek, které v mnoha případech kopírování povolují. DRM si jich ale vůbec nevšímá a zavádí a uplatňuje vlastní nadmnožinou omezení, která sahá daleko za hranice zákonů.

Proto může být zákaz DRM vnímán jako forma ochrany spotřebitele.

Za druhé: je jedno, jestli parlament píše zákony – což je jeho úkolem – pokud firmy mohou tyto zákony podle libosti přepisovat s pomocí technologie. Je také prací parlamentu, aby se zajistil, že tvorba zákonů zůstane jeho prací, a že nepůjde na ruku zvláštním zájmům.

I když jsou zmíněné dva body důležité, třetí je nejdůležitější ze všech. Hlavně libertariáni se mě ptali, proč nestačí produkty pravdivě označit, že obsahují DRM a zákazníkům garantovat práno tuto ochranu obejít? Pokud lidé chtějí kupovat zboží zmrzačené DRM, které je jako takové jasně označeno, a korporace je chtějí prodávat, tak v čem je problém?

Dovolte mi to ilustrovat na paralele k změně postoje, který následoval po vzestupu Strany Zelených před 40 lety.

Před několika lety Evropská unie zakázala olovo. Jako v „zakázala olovo, tečka“. Na mnoha elektronických zařízeních můžete najít označení „RoHS“, což je zkratka pro „Reduction of Hazardous Substances“ (česky Omezení užívání některých nebezpečných látek v elektronických a elektrických zařízeních). A protože pájka potřebná k vytvoření spojů na elektronice byla směsí taveného olova a cínu, musela být každá část výroby elektroniky na světě reorganizována, rekalibrována a přetvořena. Byl to obrovský závazek, protože náhradní bezolovnaté pájky měly jiné provozní teploty, což zase kladlo nové nároky na desky a dlouhodobou stabilitu a tak dále.

Takže pojďme si položit stejnou otázku: Pokud technicky zdatné společnosti tvrdí, že používat olovo v elektronice je správný postup a výnosný obchod (což je), a lidé jsou ochotni kupovat elektroniku, která olovo obsahuje, v čem je potom vlastně problém?

Jde o naprosto stejný problém jako v případě DRM.

Jako politik, mám jiné starosti než správné inženýrské postupy a lukrativní byznys. Je moje práce – a je to i moje zatracená odpovědnost – abych měl větší náhled a díval se dopředu, desítky let dopředu, celé generace dopředu. Z toho důvodu plně podporuji zákaz olova. A je to ze stejného důvodu, proč podporuji zákaz DRM.

Je jedovaté. DRM je jedovaté. Stejně jako olovo. A musí být zakázáno ze stejných důvodů.

DRM tráví volný pohyb, analýzu, remix a využití informací. Vyžaduje velmi specifický soubor podmínek pro provoz, podmínek, které nebudou existovat za pět nebo deset let. (Zkoušeli jste hrát pět let starou hru nakaženou DRM?) DRM otravuje informační ekosystém.

Jako bude volná výměna TICKs – Tools, Ideas, Culture, and Knowledge (Nástrojů, Nápadů, Kultury a Znalostí) – nezbytná pro průmysl, občany a společenský život příští generace, plně podporuji zákaz praktiky, které jsou vysloveně jedovaté pro ekosystém, ve kterém tato výměna musí vzkvétat.

Strana Zelených ve svých začátcích podporovala zákaz freonů a v poslední době zákaz olova, přestože jsou obě látky výhodné pro inženýry, pro obchod a atraktivní produkty pro koncové zákazníky. Tak by to mělo být a to je důvod, proč podporuji zákaz DRM. Existují i jiné zájmy, které mají v zákonodárství přednost před krátkodobými zisky.


štítky: a | 1 | komentovat | #

Dear Ubuntu 11.10, fuck you!

14. října 2011 19:24 | sekce obsah » dojmy & názory
Dear Ubuntu 11.10, fuck you!

Asi takhle: už od roku 2007, kdy jsem se prvně zapletl s Linuxem, jsem pravidelně aktualizoval svoje Ubuntu na nejnovější verzi jakmile byla k dispozici. Někdy jsem přecházel na betaverzi a když jsem se cítil obzvláště dobrodružně tak rovnou na alfaverzi. A vždycky to byl celkem bezbolestný proces. Nikdy jsem počítač kompletně nepřeinstaloval, vždycky to byla jenom aktualizace. Takhle jsem nepřerušeně proplouval verzemi na svém notebooku až do okamžiku, kdy se stal nepojízdným. Pak následovala nová série na mém desktopu, která skončila, když mi umřel disk plný obskurní pornografie. Na nový disk jsem po mnoha hodinách utrpení nainstaloval Ubuntu 11.04 a to mi vydrželo do dneška, kdy vyšla nová verze 11.10 s kódovým označením Onanující Ocelot (nebo něco na ten způsob).

Bohužel se celá operace neobešla bez problémů.


Aktualizaci jsem nechal běžet přes noc, protože musí stáhnout přes giga balíků a pak je jeden po druhém aktualizovat a to prostě nějakou dobu trvá. Ráno jsem se probudil a počítač zaseklý. Ale naštěstí není nic, co by jeden dobře mířený restart nedokázal vyřešit. Počítač začal bootovat, ale někde v polovině se zastavil a nechtěl se hnout dál. Pokus číslo dvě. Zase nic. Neztrácet paniku, něco podobného se mi už stalo při předchozích upgadech. Stačí nabootovat do nouzového režimu a popošťouchnout nedokončenou instalaci příkazem dpkg něco něco a pak už bude všechno v pořádku.

Nebylo.

Dobrá zpráva byla, že jsem aspoň nabootoval. Ta špatná, že jsem se ocitl v prostředí Unity v rozlišení 1024×768. FML.

Stačil jeden skok na internety abych zjistil, jak se Unity zbavit a jaký balík nainstalovat, abych dostal svoje staré dobré Gnome 2, které jsem si přizpůsobil, zvykl si na něj a ktré dokonale fungovalo. Pak už jenom stačilo nastartovat do „Gnome Classic“ a být jako doma. Ale počkat! Tady něco nesedí, tohle není Gnome 2. Tohle je nějakej zmetek.

Na internetech jsem se dočetl, že nové Ubuntu do budoucna počítá už jenom s prostředím Unity. Pro staromilce, kteří nemají rádi gigantické ikony nabízí něco jako Gnome 3, které se snaží vypadat jako G2, ale chová se divně a nijak nejde přizpůsobit a je Canonicalem považováno za slepou větev vývoje, která bude z další verze Ubuntu odstraněna. Takže mi zůstaly na výběr dvě možnosti: buď Unity, které nechci nebo tu druhou variantu, kterou jednak nechci a druhak je jenom dočasná a bude nahrazena Unity, které nechci.

Z bláta do louže.

Zpátky k rozlišení. Normální cestou nešlo nastavit nic vyššího než těch nešťastných 1024×768. Kromě toho jsem ještě měl na výběr exkluzivních 800×600 nebo zcela luxusních 640×480. Nejspíš nějaký závan z devadesátých let. Z internetů jsem vytřískal nějakou tu konzolovou magii, která měla pomoct. Nepomohla. A pak mě napadlo, jestli není problém v ovladačích grafické karty. A přesně tady byl zakopaný pes. Ubuntu totiž při aktualizaci smazalo moje dokonale fungující ovladače od Nvidie a nahradilo je open-source variantou, která stála za hovno. Menu → klik → Nastavení → klik → Dodatečné ovladače → klik, klik, klik, restart a tadá, najednou mám na obrazovce tolik pixelů, že nevím co s nimi.

A hádanku Unity/Gnome jsem vyřešil šalamounsky: Na obě prostředí jsem se vysral a nainstaloval Xfce, které se chová a vypadá tak, jak jsem si představoval.

… a pak žili šťastně až do smrti. Konec.



A víte co?

12. října 2011 0:27 | sekce novinky

Kvílení na Měsíc

9. října 2011 8:03 | sekce novinky

Poslední dva týdny jsem dostával takový divný pocit, který jsem nedokázal dost dobře vysvětlit. Nějaká neurčitá vzpomínka… Co to jenom mohlo být?

Kvílení na Měsíc

Vzpomněl jsem si teprve, když se včera znatelně ochladilo. Stál jsem ve dveřích na balkon a díval se na ocelově šedou oblohu. To je ono! První předzvěsti zimy!

Pomalu se na nás tlačí zima a s ní přichází můj noční režim. Jedině v zimě můžu prospat celý den, probudit se za soumraku a jít spát až ráno. Pak to vypadá, jako kdyby země byla trvale přikrytá tmou. Celé týdny bez slunce. A minulou zimu uprostřed té nekonečné noci, ve dvě nebo ve tři hodiny ráno, jsem na sebe házel svojí starou goratexovou bundu, staré roztrhané boty, roztrhané pletené rukavice bez prstů, KSK kalhoty a tlustou černou čepici a vyrážel si zaběhat. Na osamělou cestu pod šedočernou oblohou. To byl ten pocit: byl jsem jediný široko daleko vzhůru a běhal v té zimě. Najednou jsem měl podivný pocit pocit svobody. malou soukromou nirvánu.

A dneska jsem se podíval na hodiny. Bylo půl čtvrté ráno a tak jsem vyrazil…



graf novinek

o autorovi:

další projekty

wyhledawacz fel.log stalkr vtipy.k47.cz k47.shop Zkracovač adres stripbot

tadá

poslední články

Shooting stars
článek | 26. dubna 2017
KAMSSKSR
| 25. března 2017
I should have danced on that Astronautalis concert
hudební článek | 28. února 2017
ASCII blog
| 6. února 2017
Západní země
hudební článek | 2. ledna 2017
Russian Circles stahují kruhy
hudební článek | 7. prosince 2016

poslední komentáře

Rumové deníky
sdf | 20. května 2017
ASCII blog
Severák | 13. února 2017
Post-rocková věda
Severák | 28. ledna 2017
Sedm let post-rocku
kaja47 | 5. listopadu 2016
Sedm let post-rocku
Roman Štec | 1. listopadu 2016
Sedm let post-rocku
Anonym | 1. listopadu 2016

K47i © 2002 - 2017 K. aka Kaja47