k47.cz

Archiv novinek červen 2009

2017
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
leden
únor
2002
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
září
říjen
listopad


Informační infrastruktura

28. června 2009 0:20 | sekce obsah » dojmy & názory

Svět se změnil.

Toto lakonické konstatování v sobě postihuje celou komplikovanou pravdu současnosti. Nejvíc ze všeho se změnila technologie. Přišel internet a způsobil, že okamžitý přístup ke všem myslitelným informacím bereme jako samozřejmost. Naše generace vnímá informace jako vzduch nebo vodu, jsou nezbytné, jsou všude kolem, každý je může podle chuti konzumovat. Toho částečně platilo i dříve v době před internetem, v době tištěných médií a televize. Informace tady byly, také. Ale internet a moderní komunikační prostředky zásadně změnily možnosti publikace. Kdysi dávno se musel člověk, aby mohl publikovat a aby ho bylo slyšet, dostat do novin, podepsat smlouvu s knihkupcem, popřípadě hudebním vydavatelem nebo se nějak vklínit do televize. Nebylo to lehké. Míst, kde se tvořila kultura bylo relativně málo a aby se člověk mohl zapojit do tohoto kolotoče, musel projít přes strážce brány. Musel se jim zalíbit.

Internet tohle všechno změnil. Dnes může každý z nás začít publikovat, tvořit a svoje dílo šířit mezi lidmi. Internet nám dal prostředky a infrastrukturu, která může doručit naše dílo komukoli na planetě. Každý z nás může natočit vlastní klip nebo zremixovat cizí materiál a dát ho na YouTube a nemusí se snažit dostat do televize, každý může začít psát povídky nebo odborné články a šířit je prostřednictvím svého blogu a nemusí se motat kolem knihkupců nebo se snažit stát se dopisovatelem nějakého deníku. Publikovat je jednoduché jako nikdy dřív.


Nejdůležitější slova minulého odstavce jsou: každý z nás. Člověk může začít tvořit a publikovat a ani nemusí mít talent v tom směru nebo jakékoli předpoklady, které zaručují kvalitní výsledek, ale je to tak snadné, že to stejně zkusí. Stačí vyplnit kolonku email, heslo, opsat Captchu a je tam. Může publikovat. Je to neuvěřitelně snadné.

Tyto možnosti, které přišly s novou technologií, mění náš svět a už se na něj nemůžeme dívat optikou starých pořádků. Nemůžeme vnímat YouTube jako televizi, blogosféru jako takové větší noviny, torrentové trackery a RapidShare jako – já nevím co – videopůjčovnu, například. Ale není to pravda. Nastupující technologie radikálně změnila poměry ve světě digitální distribuce a stvořila decentralizovaná média, kde nerozhoduje žádná redakce nebo rada. Není to nutné ani možné, protože tvůrci v tomto případě nejsou oni, ale my všichni a nás je zkrátka příliš mnoho. Není správné nahlížet na internetové služby jako na monolitické a přísně kontrolované subjekty, ale jako na infrastrukturu. Internet sám je jenom gigantická infrastruktura distribuující informace. Když si vložíme rovnítko mezi infrastrukturu a tyto druhy webů, kterými proudí obsah tvořený uživateli, musí být jasné, že nová média by neměla být hlídána a kontrolována jako ta stará. Nemůžete kontrolovat provozovatele, ale uživatele.

Podle zmíněné logiky je YouTube infrastruktura pro publikaci videí, Torrent infrastruktura pro šíření obecných dat atd. Není to nic víc. Jenom nástroj distribuce.

A teď otázka: má být provozovatel internetové služby zodpovědný za to, co udělají její uživatelé (tedy lidé nijak nesouvisející se samotnou službou)? Měl by být YouTube žalován za to, že tisíce uživatelů porušují jeho prostřednictvím autorská práva? Měly by být žalovány torrentové trackery za to, co seedují jejich uživatelé?

S přihlédnutím, že tyto služby mají v současné technologické realitě charakter infrastruktury a k tomu, že uživatelé nejsou zaměstnáni u příslušné služby, pak ne. Oni jsou nevinní, oni jenom vlastní infrastrukturu, která může být použita mnoha různými způsoby.

Je majitel veřejně přístupné cesty vinen, když se na této cestě stane vražda, auto přejede člověka nebo tam dochází k prodeji drog nebo upirátěných Blu-ray? Není. Na tu cestu se může dostat příliš mnoho lidí, kteří nemají žádnou spojitost s jejím majitelem. Oni tam prostě jenom jdou, protože jim nic nebrání.

To je podstata věci. Nová technologie změnila svět a dal nám nové možnosti které nemůžeme hodnotit pomocí starých pořádků. Situace se změnila a je potřeba se jí přizpůsobit.

Neříkám, že by se mělo nad porušováním zákonů jen mávnout rukou. To ne. Jenom je špatné trestat poskytovatele služeb, ale je třeba najít pravé viníky, ty tisíce jednotlivců, kteří skutečně porušují zákon. To je jediná správná cesta. Je samozřejmě mnohem těžší vystopovat každého jednotlivce, než si vytipovat několik hnízd a ty vypálit, ale je to jediný správný přístup.


PS: V souvislosti s nedávnou žalobou, která byla podána na filehosting Rapidshare, mě napadla ještě další věc: Kdyby byl každý provozovatel infrastruktury odpovědný za uživatelská data, která leží na jeho discích a musel by nasadit filtrování, aby tomuto zamezil, pak by to byla neuvěřitelná zátěž pro každého, kdo chce něco podobného rozjet. Šlo by o obtěžkání infrastruktury problémy, kterými by se vůbec neměla zabývat.

Navíc, kdo říká, že se organizace hájící zisky zábavního průmyslu zastaví u Rapidshare a torrentových trackerů a nezaútočí na všechny body, kudy mohou pirátská data proudit, aby zamezili průtok těchto dat. Pak by byli všichni IPS nebo třeba NIX obtěžkáni stejnou povinností. Logika je stejná – někde se mohou vyskytnout nelegální data a to není přípustné.

Kdyby se jim to povedlo, pak bychom doopravdy zastavili pirátství, ale za jakou cenu.



669.277

25. června 2009 2:10 | strip » 669

Někteří tomu říkají selhání vědy. Ne, je to naše selhání, že neuneseme pravdu.

Entropie. Vesmír se bude rozpínat a ochlazovat a až vyčerpá všechnu využitelnou energii, definitivně zemře. Když jsem se tohle dozvěděl, bylo mi na nic. Nejenom, že nemám šanci jako jednotlivec, ale ani jako lidstvo nemůžeme přežít.


Hej, tenhle strip je zkrátka geniální a netvrďte mi opak. Udělal jsem ho před pěti a půl měsíci a pořád mě překvapuje, jak je pravdivý. Kdybych si měl vybrat jedinou šest-šest-devítku, která přežije naformátování disku, byla by to právě ta s číslem 277.


štítky: a | 0 | komentovat | #

669.276

17. června 2009 17:39 | strip » 669

štítky: | 0 | komentovat | #

Data positive

15. června 2009 23:52 | sekce novinky

Data přátelé, data. Na ničem jiném nezáleží. Programování je nuda, ale práce s daty se královská disciplína. A já si rád hraji s daty. Už dlouho jsme mířil tímto směrem, pracoval a hrál si s databázemi (tedy databází – MySQL) a přemýšlel jsem jak něco udělat, jak to udělat, aby to fungovalo rychle, jak data získat a co z nich zjistit. Šílenství dosáhlo vrcholu, když jsem napsal několik skriptů, které stáhly celý obsah stránek Sdružení amatérských spisovatelů (20000 literárních děl, 3000 autorů) a dva dny jsem nedělal nic jiného než ta data zkoumal ze všech možných úhlů, dělal statistiky a zjišťoval změny chování uživatelů (jak hodnotí, jak komentují, co čtou, o co nemají zájem atd).

Pak jsem se rozhodl jít do analýzy slov, zjistit jakou kdo má slovní zásobu, typické charakteristiky pro dané žánry atd. atd. Prostě další pokus něco zjisti i když si nejsem moc jistý, co vlastně hledat a jestli to k něčemu bude. Šel jsem do toho, ale jak jsem posléze zjistil, tohle bádání se stalo hlavně zatěžkávací zkouškou výkonnosti databáze a schopnosti optimalizovat až na dřeň.

SASPI je server spisovatelů a básníků, takže je vám jasné, že použili hodně slov. Zatraceně hodně. Dalo by se říct, že víc než by bylo nutné. První přístup k řešení problému byl jednoduchý: načíst jedno dílo, v php skriptu ho rozdělit na jednotlivá slova a ty pak uložit do databáze.

Nápad to byl velice jednoduchý, ale zároveň velice pomalý, protože jsem databázi doslova zasypával tisícovkami dotazů. Použil jsem tedy prepared statements, které byly o něco rychlejší (sice neumí využívat query cahce, ale to v případě insertů nevadí), ale pořád to trvalo věčnost. Všechny texty dohromady mají 85 mega, což může znamenat 10 milionů slov tedy 10 milionů insertů za které vám vaše databáze poděkuje.

Pak mě napadlo změnit strategii sběru dat, aby šly použít hromadné inserty s tím, že do databáze naperu všechna slova horem dolem a pak je nějak protřídím, až budou v databázi. To bylo o něco ryhlejší, protože DBMS nezasypávám tolika malými dotazy, ale několika monstrózními.

Pořád to bylo pomalé.

Hlavní problém tkvěl ve faktu, že jsem nejdřív načetl daný text, poslal ho klientskému skriptu, který ho nějak zpracoval (rozsekal na slova), pak z něj vytvořil SQL příkazy, které posílal zpátky databázi nebo použil binární protokol prepared statements.

Nedalo se svítit, celá logika musela opustit php skript a vlézt do databáze. Napsal jsem uloženou proceduru, která pomocí kurzorů načítala data a pak je zpracovávala (pomocí dalších procedur) a ukládala. Všechno na straně databáze.

A to už je nadějné a rozumně rychlé.

Odhad trvání úlohy s uloženou procedurou: méně než 1 hodina. Pravda, nevypadá to nijak vesele, ale předchozí verze řešení trvaly hodně přes dvě hodiny.

A pointa? Optimalizace je někdy potřeba jako sůl. Je potřeba vědět jak na to. Někdy je potřeba změnit celou strategii sběru a zpracování dat, aby to fungovalo svižně. Já to všechno umím. V databázích se hrabu rád. Začal jsem sledovat záznam kurzu Statistical Aspects of Data Mining, které přednáší chlápek ze Stanfordské univerzity. A tak dále a tak dále.



I wish to be little the girl

13. června 2009 3:40 | sekce novinky

Víte, kdo to řekl? Ne? Řekl to nejvlivnější muž roku 2009. Překvapivě. Ale to všechno byl jeden velký podvod v režii Anonu.

Když jsem se někdy v noci díval do zrcadla, napadla mě ta samá slova. Jenže… jenže mám k tomu daleko. 78 kg, pořád přibírám, pořád cvičím, každý den víc jak hodinu. Někdy dvě, někdy tři, někdy čtyři. Dneska to byla taková tupá série: 250 kliků, 125 shybů (9 sérií po 14 kouscích, maximum 18!) a další věci. A to jenom proto, aby se něco dělo, abych se nezbláznil. Tím se dostávám k dalšímu bodu myšlenkového programu: motivaci a hlavně tedy motivaci ke cvičení. Mým hnacím motorem je deprese a úzkost, kterou přebíjím hrubou silou endorfinu. Nevím jestli bych byl schopný něco dělat, kdybych byl skutečně spokojený, protože spokojenost je jenom maskovaná nečinnost.


Během přestávky mezi dějstvími se můžete podívat na dva nové stripy 669.274 o zami­lovaném geekovi/stalkerovi a 669.275, který je o nedostatku času.


Kdysi dávno jsem naznačoval témata, o kterých bych chtěl napsat pár řádků. Zatím se nikde neobjevilo ani písmeno, ale nezapomněl jsem. Všechno nějak zpracuji v pravý čas. Do povídky. Do tamté o které mluvím poslední čtyři měsíce – do Terminality. Na ní je zajímavé, že čím déle jí píšu, tím víc do ní prosakuje můj život, nápady a myšlenky mimo dějové těžiště příběhu. Všechno, co mě napadne tam musí přijít, nějak to tam napasuji, bokem, jako vedlejší příběh, jako dialog, jako myšlenky, vzpomínky, něco, cokoli. S tímto faktem se pojí chronologie a časový rámec Terminality. Původně jsem povídku psal tak, že končila někdy v březnu tohoto roku (v nějakém zatím nezařazeném útržku mám napsáno: „Co teď?“ ptal jsem se, když naše rozlámaná těla vyvrhla spirála času do mrazivé reality 3. března 2009.) Ale protože to píšu tak dlouho a nabaloval jsem věci a události, které se dějí teď, tento časový rámec se stal nevyhovujícím. Povídka se začala odehrávat v meta-čase, který bude jenom ohraničen začátkem a koncem a všechno mezi tím je nepodstatné. Děj zkrátka probíhá tady a teď, aniž by bylo jasně řečeno kdy to je. A já příběhem Terminalty žiji. Dokonce jsem založil twitter účty všem hlavním hrdinům, abych si měl kam psát poznámky, které pak do děje začlením. Tvorba je zkrátka jako černá díra: když jste uvnitř, není cesty nazpátek.




Jokez

8. června 2009 1:16 | sekce novinky

Hej, asi byste to od depresanta v rozkladu nečekali, ale právě já mám pod palcem největší databázi vtipů na českém internetu, která obsahuje víc jak 23 tisíc vtipů.

To jenom, aby mezi námi bylo jasno, než přejdu ke změnám, které se tam staly. Tak zaprvé: propojil jsem vtipy s nekonečně zbytečným Twitterem . Založil jsem účet @twitt_vtipy na který každý den házím několik vtipů vybraných z výše zmíněné databáze. Vodítkem je jejich oblíbenost. Tady bych chtěl zalobbovat: hlasujte líbí/nelíbí u vtipů, které si to zaslouží, pomůžete najít ty největší perly, které pak poputují mezi lidi. Děkuji.

Navíc internetem se už nese odezva a @twitt_vtipy byly zmíněny na na serveru twitty.cz.

V předcházejících dvou odstavcích jsem používal slova vtip a Twitter až nezdravě často. Ale pořád to nestačí. Další věc, kterou jsem na vtipo-server dodělal je možnost twittnout daný vtip.

Tak snad se lidi z mikroblogosféry budou bavit.


štítky: , , a | 0 | komentovat | #

Deprese + Rozjímání + Úpravy povídek + System shock 2

7. června 2009 0:47 | sekce novinky

Něco se musí stát nebo se zblázním. Nelžu. Znáte ten pocit, kdy musíte křičet, protože vám nic jiného nezbývá. Prostě musíte. Je to jako pískající pára, kvílení, drcení zubů, které přechází v řev, který rozechvěje celý svět. Neznáte. Tyhle věci jsou zajímavé tím, že když je člověk nezná, považuje nakaženého za melodramatickou sračku, která se v sobě příliš hrabe. Ne. Prostě nechápete.

Už mám těhle sraček dost.

Podívejte, posledních pár tejdnů cvičím & posiluji dvě hodiny každý den. Někdy i tři. Třeba od pěti do osmi a pak od tří ráno do čtyř. Jinak to nejde. Musí se něco stát nebo se zblázním. Říká se, že fyzická aktivita uvolňuje endorfin, který mírní depresi. Nechci vědět, jak bych vypadal, kdybych nedostával svojí pravidelnou dávku Drogy. Nedávno (možná včera, nevím přesně) jsem vázal lana kolem trámů, abych na tom mohl dělat trochu jiné shyby a když jsem stál na stoličce a držel ten provaz v ruce napadalo mě, jaké by to bylo se oběsit. Nic by se nezměnilo.

Hele, povídky píšu už 6 let a teprve nedávno jsem se dozvěděl, že vlastně docela věrně popisuju příznaky deprese. Přečetl jsem pár svých povídek, abych blíž poznal sám sebe a u toho jsem je trochu zkorigoval a upravil. Nejvíc skličující, ale na druhou stranu naprosto pravdivá povídka, je parazit. Promítal jsem tam věci ze svého života (posilovna na půdě, kde mě to napadlo, škola, sociální pustina, touha útěku atd. atd.) a předjímal jsem několik věcí, které se později skutečně staly. Je mi z toho zle. Stejně jako u další opravené povídky Útěk z explodující planety. Nevím, co k tomu říct. Zase je to misogyní příběh o dvou mladých mužích v problémech (podobnou dvojku jsem použil v mnoho povídkách: celé Deníky včetně budoucí Terminality, zmíněný útěk, AD, ba|r|ealita a tak dál). Nedávno jsem počítal podíl mužských/ženských charakterů a vyšlo mi to nějak v poměru 15 ku 60. Asi tak.

System Shock 2

Taky kromě těhle černých záležitostí jsem nainstaloval a začal hrát stařičký System Shock 2 – hru, která vyšla před deseti lety, ale stále září jako klenot. Když jsem se do hry ponořil a pochopil jak funguje, měl jsem pocit, že mi vybuchne hlava. Štěstím. Grafika sice nevypadá nijak extrovně (10 let přátelé), avšak existují mody, které ji vylepšují. Ke spuštění jsem musel nainstalovat nejnovější patch a nějaký neoficiální fix. Ale potom… těch možností.

System Shock 2

SS2 je opravdu hra, která dá člověku na vybranou. Můžete se specializovat na čtyři druhy zbraní, můžete hackovat počítačové terminály, abyste vyřadily bezpečnostní kamery, nebo ty kamery rozstřílet, můžete se pomocí hackování dostat do zabezpečených beden nebo zamčených dveří, hackovat můžete i replikační terminály a získat v nich lepší ceny za zboží, můžete opravovat a vylepšovat svoje zbraně pomocí schopností repair a maintenance, můžete zkoumat nalezené předměty nebo mimozemské orgány, což vám umožní použít daný předmět nebo získat výhodu proti danému druhu nepřátel, ale pro samotný výzkum potřebujete určité chemikálie, můžete se naučit psionické schopnosti, upgradovat svůj software, který zlepšuje vaše jednotlivé schopnosti (hack, repair, modify, research), nechat si upradovat OS, nebo se trénovat v obecných schopnostech jako Strength, Endurance, Psionics nebo Cybernetic Affinity. Za zlepšování v jednotlivých oblastech je třeba zaplatit kybermoduly, kterých je tak strašlivě málo, stejně jako munice nebo nanitů – jakéhosi univerzální měny na palubě USS Von Braun, kterou se platí za všechno od nákupu v replikátorech, před hackování až po opravy výbavy. Navíc každá zbraň má několik druhů munice a několik režimů střelby, existují energetické zbraně, které se nabíjejí ve speciálních nabíjecích boxech, můžete používat různé implantáty + další tisíce možností.

V System shock 2 si můžete skutečně vybrat jakou cestou se bude ubírat.

K tomu si přičtěte děsivou Shodan a ten příběh…




669.272

6. června 2009 0:03 | strip » 669

štítky: | 0 | komentovat | #

Další zkracovač url v dnešní dlouhé době

3. června 2009 1:52 | sekce obsah » internal » projekty

Heleďte, asi jsem se zbláznil, když jsem dostal nápad udělat miliontý-první zkracovač dlouhých odkazů na internetech. Ten můj běží na adrese url.k47.cz a dělá přesně to, co ten milion před ním: umí zkrátit dlouhé internetové adresy na něco ve stylu http://url.k47­.cz/1, což se snadněji pamatuje, přenáší, posílá a vůbec může hodit pro všechny ty Twittery a podobné nesmysly.

Zkracovač odkazů je další střípek, který zapadl do skládačky portfólia zóny k47. Trochu divný, že tu mám takový děsně nóbl řeči o portfóliu, ale heleďte, podívejte se na to takhle: kolik webů v zóně k47 vlastně existuje?


Docela dost a tady je rekapitulace:

  • k47.cz – YOU ARE HERE. DON'T LEAVE THIS PLACE
  • fel.k47.cz  – něco mezi free-form stripem, degenerovaným komiksem a špatnou zábavou
  • wyhledawacz.k47­.cz – welké dwojité wé (vyhledávač souborů na rapidsharu, ulož.to, megauploadu a torrentech)
  • stalkr.k47.cz – filiálka, která agreguje odkazy na zajímavé články ohledně pirátství, cenzury a svobody na těch našich internetech (mimochodem, nedávno jsem stalkra trochu vylepšil)
  • vtipy.k47.cz – nějaký ten humor po ránu neuškodí
  • url.k47.cz – milion-první zkracovač na internetech
  • boxxy.k47.cz – obskurnost, která mi ale vždycky zvedne náladu
  • motivator.k47.cz – další obskurnost, určená pro všechny /b/ratry
  • librefm.k47.cz – statistiky serveru libre.fm, což je alfaverze svobodné obdoby populárního last.fm (úplně k ničemu)
  • sovynejsoutim­cimsezdajibyt­.k47.cz – mystérium, které čeká na rozluštění (úplně k ničemu)

Když se podíváte na seznam, musí vám být jasné, že teď mi už chybí jenom mikroblog, pořádný soc-net, galerie umění a další zbytečnosti webu dva-nula.

Na zkracovači je zajímavé snad jenom to, že jeho tvorba s pomocí frameworku Nette trvala asi tak hodinu a to ještě přeháním.


štítky: , , , a | 4 | komentovat | #

669.273

2. června 2009 5:48 | strip » 669

Tenhle strip je první, který ukazuje novou funkci k47čky, kdy se dá článek nebo strip vložit přímo mezi novinky. Rozdíl oproti minulosti skoro žádný, ale pod kapotou to znamená jeden dost děsivý (a pomalý) databázový pohled navíc a dalších pár starostí.


štítky: | 0 | komentovat | #

graf novinek

o autorovi:

další projekty

wyhledawacz fel.log stalkr vtipy.k47.cz k47.shop Zkracovač adres stripbot

tadá

poslední články

Shooting stars
článek | 26. dubna 2017
KAMSSKSR
| 25. března 2017
I should have danced on that Astronautalis concert
hudební článek | 28. února 2017
ASCII blog
| 6. února 2017
Západní země
hudební článek | 2. ledna 2017
Russian Circles stahují kruhy
hudební článek | 7. prosince 2016

poslední komentáře

Rumové deníky
sdf | 20. května 2017
ASCII blog
Severák | 13. února 2017
Post-rocková věda
Severák | 28. ledna 2017
Sedm let post-rocku
kaja47 | 5. listopadu 2016
Sedm let post-rocku
Roman Štec | 1. listopadu 2016
Sedm let post-rocku
Anonym | 1. listopadu 2016

K47i © 2002 - 2017 K. aka Kaja47