Archiv novinek únor 2006

Záplava renderů! Tak se dá popsat dnešní aktualizace.

Takže vzhůru do toho. Do sekce grafika jsem přihodil dvě nové vizualizace svého ježka v kleci (tedy ježek v kleci #2 ježek v kleci #3), dále Cabiho zařízení na dvěstědvacet, které se ukázalo jako odpuzovač hmyzu (mj. sklidilo můj obdiv za modelování s nasazením života), pak tu máme Ivanovo ořezávátko poprvé a Ořezávátko podruhé a nakonec přesýpací hodiny od Honzy Przyczka.

Hezké! A to jsou na cestě další práce, které bych rád zveřejnil.

Chodím na Panskou a to znamená, že se chtě nechtě naučím dost věcí a první semestr na vejšce dostává limonádový nádech (náš profesor říká, že ČVUT je taková trošku těžší Panská). No a jednoho krásného dne (21. února) jsme na CAD systémech dělali vizualizace. Ten den se změnil svět…

Abych to zkrátil… Já sám jsem vymodeloval a vyrenderoval Ježka v kleci a výsledek mě natolik ohromil, že jsem se rozhodl ho hodit na K47čku. Ale i práce ostatních byla takřka mistrovská díla, jako třeba Jirkovy písty. Doufám že pár dalších šťavnatých kousků seženu a zařadím je do sekce grafika/3D grafika

V poslední době jsem přišel na několik věcí. Tak například je mnohem lepší spát nahý než jakkoli oblečený. To je rána, co? Taky jsem přišel na to, že se nejsem schopen bavit jiným způsobem než po svém. V té chvíli přichází strnulost, křeč, apatie a stav, který by se dal vyjádřit jen jako bloody bore.

No nic, hodím včerejšek za hlavu a spustím lavinu drobných (a) novinek. Tak předně jsem se rozhodl shrnout rok 2005 do článku Bilance roku 005, ve kterém rekapituluji, sčítám kolik toho minulý rok přinesl a tak podobně.

Taky jsem napsal nový, už třicátý úvodník nazvaný poněkud podivně Únava & krvácející uši. Ač se to může zdát podivné, název přesně odpovídá obsahu :).

Už minule jsem se vydal na tenký led zveřejňování výplodů bezesných nocí a seancí s grafickým editorem a dneska tu mám další dva kousky „reklamní“ grafiky. Jednak je to Rigor Mortys, který vznikl jako grafika pro interní knihu ICTS, ale jsem později všechnu výzdobu stáhnul kvůli maximální rychlosti a přehlednosti knihy (no prostě to bylo úplně zbytečné). A druhak je to Hvězdice, můj oblíbený tvar vyplněný „krví a tmou“, poprvé použit jako startovní obrazovka při jedné prezentaci.

A to je všechno, dobrou noc.

Přátelé situace se má asi takto už 4 hodiny poslouchám Machinae Supremacy a začínají mi pomalu krvácet uši a hlava mě bolí jako střep. Ale skvěle to funguje na amortizaci únavy. Jó když je člověk trochu unavený, věci se stávají mnohem komičtějšími, člověku to pomalu myslí, směje se i banalitám, nevnímá. Znám to a v poslední době bývá moje odpověď na prakticky libovolnou otázku: „Kup mi dvě kafe a řeknu ti to.“ Proč to říkám? Nevím, ale dal bych si šlofíka.

V poslední době jsem poznal kouzlo uzávěrky jako grafik našeho maturitního časopisu, je to krásné, tlačí nás čas, nikdo nic nedodává, jsou to hodiny práce, blíží se uzávěrka a člověk pořád nic nemá, nesnáším to. Přivedlo mě to na myšlenku napsat povídku o hektické uzávěrce z pohledu malého grafického studia, ale zatím nápad ustrnul na několika řádcích konceptu. No nic popojedem. Mj. doufám, že až bude životnost časopisu amortizována, tak ho hodím na K47čku. Snad.

A co se stalo nového? Něco co by stálo za řeč? Ano i ne. Jak jsem minule prohlašoval, tak si uklízím na disku spoušť podivných mizerných parodií a pokusů. Tentokrát jsem vyhrabal nějakou „reklamní“ grafiku. Možná by se nejdříve slušelo to trochu vysvětlit. Jde o to, že si občas jen tak z hecu nebo pro náladu udělám nějaký obrázek, jakoby reklamu na k47čku a pak to hodím na disk a dál se o to nestarám. A právě teď jsem na světlo světa vynesl tyto dva kousky: Intermezzo a kolekci Live i5 pain a napsal krátké komentáře. No a to je vše. Vše v kolonce grafika

Nakonec jen krátké sdělení, že kniha návštěv byla lehce pozměněna, aby se líp zobrazovala ve firefoxu.

Neuplynulo ani patnáct hodin a už je tu další aktualizace. Rozhodnul jsem se kompletně prohledat a vyčistit celý můj počítač od obsahu, který by mohl být zveřejněn. Bude to dlouhá a namáhavá práce, to sa vaďte.

Jako první jsem našel a zrakonstruoval báseň Úsvity. Už dlouho tady nebyla žádná poezie, takže bych snad dodal krátký komentář k Úsvitům. Je to nostalgicko-smutný kousek, který vypráví příběh o přeměně, kterou iniciovala totální neschopnost se vyjádřit a následný sebezničující smutek. Klíčové k pochopení je číslo 24/7 a kalendáře. Víc neprozradím.

Pak jsem taky napsal článek Zrychlete, proboha zrychlete!. Je to malé chaotické zamyšlení ohledně budoucnosti železniční dopravy vyplněné spoustou závorek. Zajímavé je snad jen, že k tomu, co jsem chtěl doopravdy napsat, jsem se ani náznakem nepřiblížil. Ala tak to bývá. Každá stránka textu je jako cesta a člověk neví kam ho dovede.

Nakonec jsem zaktualizoval Simutrans news ohledně nové verze této freewarovky. Vše v sekci PChry nebo v archivu.

Chtělo by to nějaké mystérium. Chtělo by to impulz. Dnešní aktualizaci bych uvedl asi takto: „Pochopil to problesknutí pohledů a zatloukl si hřebík do srdce.“ Aneb dneska se to poveze v duchu sebedestruktivní touhy, tématu mě tolik blízkému.

Něco se stalo a můj – nebál bych se říct – spasitel Morfion ze Slovenska zaslal jeden takový impulz křížený s mystériem zakovaný do řádek prózy nazvané Bez teba. Jde o mnohoznačnou povídku, která vystihuje víc věcí. Zřejmá fakta klamou a skutečné významy jsou ukryté v symbolech a mezi řádky. Text se nečte, ale je třeba ho spíš dekódovat. Zkrátka tak jak to mám rád. A jako že nejsem nelida, dám vám vodítko. Všímejte si auta a křižovatky… Přeji hezké čtení.

A co dělám poslední dobou, možná se ptáte. Je to jednoduché, spoustu věcí, ale přeci jen malý zlomek z toho co jsem chtěl udělat. Například jsem se začal učit kreslit, samozřejmě jako samouk. Je to docela zábava, to vám povídám. Sice mi toho spousta nejde a je to povšechně mizerné, ale miluju to. Hodí se mi to na plánovanou komiksovou epizodu Poslední expres a pak taky něco rozsáhlejšího, ale jsem spíš snílek než realista a tak plány padají jako domeček z karet. A mým hlavním snem je vytvořit kreslený/animovaný seriál – mizerný, podivný, komediální, s „nekompatibilními“ hrdiny a hlavně zběsile rychlý. No nic, popojedeme.

Dále se mi v hlavě válí dobrá zpráva pro příznivce SID-metalu: švédští Machinae supremacy vydají nové album nazvané Redeemer. Škoda jen, že se ta placka u nás těžko sežene. A nová deska v podání Machinae znamená taky dvě celé mp3ky uvolněné jako ukázky. Jedná se o dobrý Rise a výborný Through the looking glass. Když jsem tu druhou jmenovanou poslouchal poprvé, skoro jsem u toho plakal, tak mě to vzalo. Kombinace melodická linka klavíru + okolní hukot + zpěv s fantastickým nasazením mě odzbrojila. Stahujte.