Archiv novinek červen 2004

Nevím jak začít a proto to radši nebudu okecávat. Prostě a jasně: vysoustružil jsem nový design a zavrhl jsem některé neperspektivní sekce. Vzhled je prostě jen nový, někomu se bude líbit, někomu ne, ale to nevadí – takový je život. Na nucený výsek putovaly tyto sekce: Quake3, Rammstein a Airsoft. Už se s nimi pravděpodobně nikdy nesetkáme; čest jejich památce:-). Ale zato ostatní sekce se budou rozvíjet pořád dál a o to razantněji, o co se tamty zrušené nerozvíjely (trochu blbost, co?) Jedeme dál.

 Taky dost podstatná změna pro místní literáty/poety/po­dobná individua je rozdělení dříve jednotné Mizzerie na jednotlivé sekce a to povídky, poezii a ostatní, kde se soustřeďují komixy, úvahy a excesy. Aby těch změn nebylo málo, oddíly adios a tvůrci se sloučily do jediného, který se jmenuje překvapivě adios a tvůrci.

 Značné předělání k47čky by pomalu nestálo ani za zmínku, kdyby se nevyskytla další „tvrdá“ aktualizace obsahu. Dneska se jedná o tři básně z mého pera, které všechny vznikly za dobu pobytu na Šumavě, který probíhal ve dnech 1. – 6.6. Zadržte dech, už to jede. Prví kousek poezie se jmenuje Až stroje promluví a jen tak letmo popisuje stvoření inteligentních strojů, kteří budou mocnější než lidé a …(nechte se překvapit). Jméno dalšího kusu: Noční telefonát dost jasně naznačuje myšlenku básničky.  Nakonec jsem si nechal takovou specialitku s velice podivným jménem Úlomky poetického džbánu plněného horkou rtutí a krvavým rizotem. Jak se dá z názvu vytušit, nejedná se o jednolitou báseň, ale několik nesourodých slok, jakýchsi alternativních řešení, pospojovaných pomyslným vodítkem nepříjemností. Jednotlivé sloky postupně vznikaly skoro rok, hezky jedna po druhé, ale teprve v poslední době jsem je slepil slogany „ale lepší než drátem do oka“ a dal jim jméno. Za sebe doporučuju sloku „Rozbitý lustr (jiný úhel pohledu)“, jedná se o takovou katastrofickou parodii. Pro dnešek vše.

Dneska jsem se vrátil ze Šumavy a přináším aktualizaci v podobě zveřejnění různých literárně-poetických výhřezků, které se mi nashromáždily v emailové schránce za poslední dobu. Sice pozdě, ale lepší než drátem do oka.

A teď k jednotlivým příspěvkům: první dnešní básní je moje dávka nazvaná Naděje. Jedná se o minibásničečku o naději. Pak mi Honza poslal svojí otazníkovitou poezii, které sám autor nedal jméno a tak jsem jí iniciativně přisoudil výstižný název: ? (ano správně jmenuje se otazník). Jedná se o nejoriginálnější příspěvek na k47čce a to hlavně svým zpracováním. A ještě poslal svojí Sebevražednou (tady se Honza odpoutal od svého obvyklého tematického okruhu) a Kolotoč – báseň inspirovanou Jarním dnem.

Nechci říkat „to nejlepší na konec“, ale teď přijde dnešní jediná próza. Není to nic jiného než můj Třetí jarní den. Další pokračování populárního cyklu Jarních dní.

A na úplný závěr je tu pohled do budoucna: Na Šumavě jsem nelenil a napsal jsem nějakou tu báseň a začal jsem tvořit první kapitolku poměrně dlouhé povídky. To všechno až příště.

Navíc jsem vyslyšel nespokojené hlasy a hodlám se k47čku dost rázně přebudovat. Dalo by se říct, že to bude největší změna od přechodu na nový design.