k47.cz

#299

autor: kaja47 - CC by-nc-sa - publikováno: - sekce obsah » kultura » literatura #2536
předchozí: O čem mluvím, když mluvím o Murakamim (31. července 2014) - následující: Proč bychom se (ne)měli bát online sledování (22. září 2014)

V dobách dávno před vynálezem písma, kdy Zemi vládly prastaré a hrůzostrašné bytosti, novinky tady na k47čce nenesly jména, ale namísto toho byly označovány pouhým číslem. Kdyby existovala slova potřebná k nadepsání těch zvrácených a barbarských záznamů dávno zapomenutých let, čtenářův mozek by zachvátila okamžitá choromyslnost, jakmile by očima přejel první slabiky těch zapovězených jazyků. Poslední takový záznam (pocházející z roku 2007) nese označení #298 a jeho obsah se zvráceností a zvrhlostí vyrovná tvorbě „šíleného Araba“ Abdula Alhazreda. V tomto světle se jeví jako rozumnější a bezpečnější varianta se k této prehistorické tradici vrátit, pojmenovat dnešní zápis cifrou #299 a neriskovat hněv prastarých bohů spících na dně oceánů.

Proč ne?

Jak je všeobecně známo, každý dobrý úvod je určitá forma diverze – zdánlivě odvede pozornost od hlavního tématu, aby se o dva odstavce dále vrátil zpátky s nově nabytou razancí. Nejlepší články v New Yorkeru nebo jiných periodikách vždy začínají citací eseje z dvacátých let, zmínkou uměleckého hnutí z konce osmdesátých let nebo popisem událost ze srpna roku 1964, která se velice delikátním způsobem pojí s předmětem textu a jako prastaré labyrinty Knóssu, vždy člověka dovedou do svého středu.

A teď, když jsem provedl kompletní Borgesův dvojhmat1, už musí být všem, kteří mají funkční aspoň polovinu mozku, jasné, že tady s elegancí starého boxera s artritidou tančím kolem života a díla H.P. Lovecrafta.

Stejně jako mnoho dalších lidí jsem tohoto xenofoba z Providence znal jen symbolicky, dokázal bych v mlze nad mořem rozpoznat siluetu obřího Cthulhu, ale to by bylo tak všechno. A tak teprve teď, o dekádu později, než bych měl, začínám hlouběji poznávat zanedbatelnost lidstva v porovnání v kosmickým děsem a zabředávat do mytologie obydlené nevýslovnými a pradávnými hrůzami.

A jde o cestu, ze které se nelze vrátit.

Pokud si dobře vzpomínám, na úplném počátku mě upoutala tahle věta z jednoho videa:

The fear in Cuthulhu is not that it's powerful, it's that it's powerful on a scale we can't even comprehend. We have no way to relate his unknowable vastness and unlimitable power to our own immortal abilities.

Hmm.

Až přečtu celého Borgese, přestanu s letmým oťukáváním a vrhnu se na celého Lovecrafta.


A nejlepší na celé věci je, že od prvotní publikace uběhlo několik eonů a většina Lovecraftových děl se už nachází v public domain. Pokud chcete číst česky, tak můžete sem, anglicky tady, poslouchat anglicky tady nebo na youtube. Za pozornost taky stojí dokument Fear of The Unknown (kde se mimo jiné dozvíte jak správně vyslovovat jméno Cthulhu) a krátký film The Shadow Out of Time.


  1. Jako např. v povídkách Averroovo hledání (sbírka Alef) nebo Nesmrtelný (sbírka Alef), kde Borges napíše povídku a pak ji vzápětí vysvětlí, i když ono vysvětlení může být také jen forma diverze.

komentáře RSS

Zatím žádné komentáře. Buďte první.

Napište komentář!

 

o autorovi:

další projekty

wyhledawacz fel.log stalkr vtipy.k47.cz k47.shop Zkracovač adres stripbot

tadá

poslední články

KAMSSKSR
| 25. března 2017
I should have danced on that Astronautalis concert
hudební článek | 28. února 2017
ASCII blog
| 6. února 2017
Západní země
hudební článek | 2. ledna 2017
Russian Circles stahují kruhy
hudební článek | 7. prosince 2016
65daysofstatic - první a poslední
hudební článek | 15. listopadu 2016

poslední komentáře

669e15
meadc | 21. dubna 2017
669.246
meadc | 21. dubna 2017
MySQL group by trik
meadc | 21. dubna 2017
669.335
meadc | 21. dubna 2017
669.264
meadc | 21. dubna 2017
669.102
meadc | 21. dubna 2017
Naivní holka
meadc | 21. dubna 2017

K47i © 2002 - 2017 K. aka Kaja47