kultura
- rok 2010
-
Our Ceasing Voice - Passenger Killed in Hit and Run
Post-rockovému kvartetu z nitra rakouských alp Our Ceasing Voice vyšel nový singl Passenger Killed in Hit and Run a je fantastický! Opět!
Stejně jako z minulé nahrávky Steadied Stars In The Morphium Sky, na mě dýchla skličující, ale přesto nepochopitelně krásná hudba, která je pro Our Ceasing Voice tak typická. Perfektní kombinace hypnotizujícího ambientu a epických vzplanutí protkaných melancholií.
Poslechněte si Passenger Killed in Hit and Run (Magasit remix). Je to zatraceně intenzivní věc, který mi v mnohém připomíná East Hastings od Godspeed You! Black Emperor. Obě skladby mají klidnější první polovinu, ale v jednom bodě se odrazí a pak neustále gradují, až si říkám, že už není kam, ale přesto to tlačí ještě výš a výš až k naprostému šílenství, katarznímu post-rockovému bordelu. Pak nastane finále, hudba se zlomí, skladba končí v tichu a já se z toho tak nějak nemůžu vzpamatovat.
A obě skladby se mi v hlavě sami vizualizují, představuju si apokalyptické výjevy, konec světa, šílenství a osamoceného člověka, který prchá i když už není kam. Závěrečný zlom ticha je jako pád z útesu vstříc záhubě, svištění chladným vzduchem, poslední tiché myšlenky.
Takže asi tak.
Další věci k poslechu jsou na MySpace stránkách skupiny. Jinak můžete hledat tady.
-
Stand-up comedy: Bill Bailey, Eddie Izzard a Dylan Moran
Pár slov o záznamech tří vystoupení tří anglických stand-up komiků: Billa Baileyho, Eddie Izzarda a Dylana Morana.
-
Primer - fascince filmem
Primer je důkaz toho, že film za 7000 dolarů může vydělat šedesátkrát tolik a s přehledem strčit do kapsy všechny sci-fi spektákly posledních let. Stačí když ho natáčí vizionář, který je zároveň inženýrem a matematikem.
-
Nejlepší filmy všech dob (část druhá)
Nadešel čas na další várku nejlepších filmů všech dob (samozřejmě nejlepších z mého pohledu). Tu minulou doplním třemi pozoruhodnými filmy, které mi silně utkvěly v paměti, což je zároveň také jediné kritérium pro zařazení do tohoto seznamu.
Budu rád, když v komentářích napíšete své oblíbené filmy.
Takže…
- rok 2009
-
NoNoWriMo - šílenství grafomanů
Včera začalo NaNoWriMo – National Novel Writing Month – celosvětová akce, jejíž účastníci se snaží během jednoho měsíce napsat román o padesáti tisíci slovech, což je v přepočtu sedmnáct tisíc slov denně. Na první pohled to nevypadá nijak děsivě, ale zkuste si to. Každý den musíte v průměru vyprodukovat 1700 slov víceméně smysluplného textu. Požadovanému dennímu počtu slov přibližně odpovídají povídky Playback, Dům polosyntetických hrůz nebo třeba Svědectví o chorobě a všechny z nich jsem psal mnohem déle než dvacet čtyři hodin. Naštěstí na literární díla nejsou v NaNoWriMu kladeny žádné nároky ohledně kvality a jedna moudrá poučka praví: „Nikdy po sobě nic neopravuj, radši to ani nečti a když už jsi v tom tak ani neskroluj nahoru.“ Cílem není napsat nějakou zásadní prózu našeho století, ale prostě to dotáhnout do konce a užít si to. Navíc výsledky vaší práce nebude nikdo hodnotit a nejspíš si je nikdo vůbec nepřečte. Záležitost jenom pro grafomany.
Jak jste jistě pochopili, odměna za celé to nesmyslné snažení a utrpení je… nic. Vůbec nic. Člověk o sobě může říkat, že to dokázal a dostane i nějaký oficiální štempl, ale jinak naprosto vůbec nic.
Ale přesto do toho jdu. Mám nějaké nápady, jejichž zpracování jakoukoli konvenční cestou by bylo zcela absurdní. Ale budu potřebovat hodně ginu pro případ, kdyby došly nápady. Gin dokáže docela dobře vykompenzovat literární nadání a inspiraci. Podívejte: 50000 slov není málo, na to člověk musí být po zuby vyzbrojen.
Mému padesátitisícovému pokusu říkám Corporal Cortex a nemám ponětí, co by to mohlo znamenat. Corporal Cortex bylo první náhodné slovní spojení, které mi přišlo na mysl, znělo aspoň nějak zajímavě a bylo stejně nevyslovitelné a nezapamatovatelné jako Anomalocaris Detrimentum. Bude to příběh o spisovateli, jahož by bylo příznačnější označovat jako literárního sabotéra. Tomuto člověku vyjde kniha, která se čirou náhodou stane bestsellerem a on její zfilmování svěří tomu nejnekompetentnějšímu člověku na kterého narazí – nějakému režisérovi, který nemá ani nejmenší vzdělání v oboru, ale to vynahrazuje neuvěřitelným zápalem pro věc. V tom okamžiku začíná natáčení, které je cokoli jenom ne tradiční, organizované a jasné. To je startovní bod Corporal Cortex. Kam se budou věci odvíjet dál, není vůbec jasné.
O dalším dění vás budu včas informovat.
**
PS: cortex cerebri je označení pro mozkovou kůru.
PS2: Můj nano-profil.
-
Filmy o jaderné válce
Jak už jsem twittnul, opět jsem se díval na film Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a milovat bombu a musím znova říct, že ten film je zatraceně dobrý i když jeho naléhavost časem musela nepatrně vyblednout. Nemám ani ponětí, jaké film musel budit reakce během premiéry v roce 1964, kdy byl svět zasažen studenou válkou a hrozba vyhlazení civilizace jadernými zbraněmi byla bezprostřední. Ale na druhou u stranu tehdy byl na Doomsday clock – pomyslných hodinách, které ukazují čas do zničení světa atomovou válkou – čas 11:48 v noci, tedy dvanáct minut před půlnocí symbolizující jadernou apokalypsu. Dneska tyto hodiny ukazují 5 minut do půlnoci a jsme tedy o 7 minut blíž vyhlazení, než v době uvedení filmu do kin. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že hrozba jaderného konfliktu je vnímána jako vzdálená a nepravděpodobná.
-
District 9
Nejlepší snímek tohoto roku a nejoriginálnější sci-fi posledních let přichází. O filmu District 9 jsem napsal, že jde o zdaleka nejlepší film tohoto roku a za tímto tvrzením si stojím. District 9 (Sektor 9) je zkrátka něco nevídaného.
Nabízí originální pohled na invazi mimozemšťanů nebo spíš první kontakt s nimi. Mimozemšťané nejsou podáni jako agresoři, ale jako oběti, uprchlíci z vlastní planety, kteří před dvaceti lety přiletěli v téměř nefunkční vesmírné lodi a zakotvili nad jihoafrickým Johannesburgem. Lidé čekali, co se bude dít v tento velký okamžik, ale nedělo se nic. Byly vyslány týmy, aby se prořezaly dovnitř plavidla. Tam našly miliony zubožených a dezorientovaných stvoření, vypadajících jako přerostlé krevety. Z toho důvodu je označují jako prawn – kreveťáky. Mimozemšťané byly přesídleni do nouzových domovů v místě zvaném District 9.
Děj filmu začíná dvacet let po prvním kontaktu, kdy startuje veliká operace nuceného přesídlení skoro 2 milionů mimozemšťanů daleko od Johannesburgu. Operaci má na starosti soukromá vojenská organizace MNU, které nezáleží na osudu mimozemšťanů, ale na jejich zbraních, které jsou svázány s jejich genetikou a lidé je nemohou používat. Takto jsou rozdány karty na začátku příběhu, kterým se vine osud jednoho člověka – Wikuse van der Merweho, který se nakazí mimozemským virem a začne mutovat, stávat se jedním z nich a získá tak schopnost ovládat ničivé mimozemské zbraně. Najednou se z něj stává nejcennější obchodní artikl na útěku.
-
Nejlepší filmy všech dob (část první)
Když se zeptáte pozéra na nejlepší film všech dob, bez zaváhání řekně Občan Kane, aniž by film ve skutečnosti viděl. Když se zeptáte opravdového znalce, vyloví z paměti několik filmů o kterých většina lidí v životě neslyšela a když se zeptáte mě, řeknu vám následující:
-
Post-rock začátku roku 2009
Tento článek jsem začal plánovat někdy začátkem tohoto roku, ale nikdy jsem se nedokopal k jeho dopsání. Časem úplně ztratil smysl, protože jsem se posunul k jiné hudbě a už nemám ty čerstvé dojmy a slova nadšení, kterými jsem chtěl popsat všechen ten pozoruhodný post-rock, který se mi tehdy dostal do rukou. I když je článek jenom torzo, stejně ho publikuji. Někomu se může odkazovaná hudba může zalíbit.
- rok 2008
-
Pornophonique 8-bit lagerfeuer
-
Pornophonique 8-bit lagerfeuer (texty)
-
Texty alba Overworld
- rok 2007
-
William S. Burroughs - Nahý oběd
- rok 2006
-
Futurama
-
Wohnout - Polib si dědu
-
Hlava XXII.
-
Apokalypsa!
Na tento film se za žádných okolnosí nedívejte!
-
Jára Cimrman
-
Mazaný filip
-
Machinae Supremacy
Machinae Supremacy je skupina ze švédského města Lulea, která hraje něco mezi
power metalem a bitpopem.
Sami definovali svůj styl jako SID metal. Obvykle používají
SidStation, který obsahuje zvukový SID čip z Commodore 64.
Na svých stránkách uvolili několik desítek songů volně ke stažení ve formátu mp3 a ogg.
- rok 2005
-
HR Giger - Mimo dobro
-
Vypsaná fixa: Krása nesmírná
-
Mark Twain
- rok 2004
-
Karel Václav Rais - Kalibův zločin
-
Ray Bradbury - 451 stupňů Fahrenheita
o autorovi:
Jmenuji se K., v síti také známý jako kaja47 - tak trochu spisovatel, trochu programátor, trochu webař, ateista, milovník divné hudby atd atd.
mail: kaja47@k47.cz
jabber: kaja47@jabbim.cz
homepage: k47.cz
twitter: kaja47
výhružky
Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků nebo jejich částí, je bez předchozího písemného svolení autora zakázáno.další projekty
živě z twitteru
K. na Twitteru
poslední články
poslední komentáře
největší kecalové
helbion
Radar
Tombuben Agnus