Nejlepší filmy všech dob (část první)

Network

Nemůžu jinak. Na zlatou příčku zkrátka musím umístit film Network z roku 1976. Popravdě: celý film jsem viděl jenom jednou a tak to taky asi zůstane, ale mnohokrát jsem si pouštěl pasáže, kde promlouvá šílený prorok televizních vln Howard Beale. Přestože byl film natočen před více než 30 lety, perfektně vystihuje současnou situaci okolo televize a mainstreamových médií. Pro dešního diváka vyznívá mnohem pravdivěji, než se mu to dařilo v době svého vzniku.

Právě z filmu Network pochází slavné zvolání I'm as mad as hell, and I'm not going to take this anymore!, které bylo vyhlášeno devatenáctou nelepší hláškou všech dob. Poslechněte si ta nepříčetná slova duševně chorého hlasatele jedině který dokázal vyburcovat lidi k činu a připadá mi, že tak se to má i dneska, kdy se všichni nejdřív musí pekelně nasrat, aby se něco změnilo.

Slova Howarda Beala si propůjčují hudebníci do svých nahrávek (Futuro primitivo – Everyday Life is War nebo Maybeshewill – Not For Want Of Trying).

Přepis celé slavné scény mad as hell a všechny důležité momenty filmu: mad as hell, Turn off your TV, Arabs are simply buying us, There is no democracy.

Mulholland Drive

První film Davida Lynche, který jsem viděl a který mi nedal tři noci spát. Mulholland Drive je pozoruhodné mystérium, které téměř nikdo nemůže na první shlédnutí pochopit. Zpočátku se příběh táhne tak nějak normálně, ale záhy se věci začnou komplikovat a divák zjišťuje, že nic není takové, jak to na první pohled vypadá, postavy začnou měnit svoje identity, do všeho se zapletou sny, náznaky, podivné postavy a scény (kovboj, pan Roque, obluda za restaurací, klub Silencio, modrá krabička) a celé to zneklidňující vizuálno podtrhuje hudba, kterou zkomponoval Angelo Badalamenti. To je Mulholland Drive. Geniální věc, kde si člověk ničím není jist, ale nenudí se, protože se ze všech sil snaží přijít záhadě na kloub.

K prvnímu vydání filmu na DVD bylo přiloženo deset vodítek k rozluštění filmu. Ovšem diváka rozhodně nevodily za nos a spíš mu případné dekódování ještě ztížili. Posuďte sami:

1. Pay particular attention in the beginning of the film: At least two clues are revealed before the credits.
2. Notice appearances of the red lampshade.
3. Can you hear the title of the film that Adam Kesher is auditioning actresses for? Is it mentioned again?
4. An accident is a terrible event — notice the location of the accident.
5. Who gives a key, and why?
6. Notice the robe, the ashtray, the coffee cup.
7. What is felt, realized, and gathered at the Club Silencio?
8. Did talent alone help Camilla?
9. Note the occurrences surrounding the man behind Winkie's.
10. Where is Aunt Ruth?

Brazil

Brazil, where hearts were entertaining june
We stood beneath an amber moon
And softly murmured someday soon
We kissed and clung together

Then, tomorrow was another day
Morning found me miles away
With still a million things to say
Now, when twilight dims the sky above
Recalling thrills of our love
There's one thing I'm certain of
Return I will to old brazil

Ex-člen Monty Pythonů Terry Gilliam vtiskl svému filmu Brazil nepopsatelnou atmosféru. Dalo by se říct, že jde o surreálně jásavou vizi bizarní kafkovsko-orwellovské společnosti. Ve zkratce je tu Sam Lowry – úzkostlivý úředník, který utíká z byrokratické noční můry do světa snů o svobodě a lásce. Realita je neskutečně bizarní, ale je to odlidštěné vězení. To je kostra děje, kolem které se obtáčejí různé další podivnosti: neohrožený instalatér Harry Tuttle, teroristické útoky, zásahová komanda, prapodivná technika, architektura, Ministerstvo Získávání Informací (kde se hlavně věnují mučení), dva perfektní údržbáři z Central Services a tad dále a tak dále.