Dear Ubuntu 11.10, fuck you!
Asi takhle: už od roku 2007, kdy jsem se prvně zapletl s Linuxem, jsem pravidelně aktualizoval svoje Ubuntu na nejnovější verzi jakmile byla k dispozici. Někdy jsem přecházel na betaverzi a když jsem se cítil obzvláště dobrodružně tak rovnou na alfaverzi. A vždycky to byl celkem bezbolestný proces. Nikdy jsem počítač kompletně nepřeinstaloval, vždycky to byla jenom aktualizace. Takhle jsem nepřerušeně proplouval verzemi na svém notebooku až do okamžiku, kdy se stal nepojízdným. Pak následovala nová série na mém desktopu, která skončila, když mi umřel disk plný obskurní pornografie. Na nový disk jsem po mnoha hodinách utrpení nainstaloval Ubuntu 11.04 a to mi vydrželo do dneška, kdy vyšla nová verze 11.10 s kódovým označením Onanující Ocelot (nebo něco na ten způsob).
Bohužel se celá operace neobešla bez problémů.
Aktualizaci jsem nechal běžet přes noc, protože musí stáhnout přes
giga balíků a pak je jeden po druhém aktualizovat a to prostě nějakou dobu
trvá. Ráno jsem se probudil a počítač zaseklý. Ale naštěstí není nic,
co by jeden dobře mířený restart nedokázal vyřešit. Počítač začal
bootovat, ale někde v polovině se zastavil a nechtěl se hnout dál. Pokus
číslo dvě. Zase nic. Neztrácet paniku, něco podobného se mi už stalo při
předchozích upgadech. Stačí nabootovat do nouzového režimu a
popošťouchnout nedokončenou instalaci příkazem dpkg něco
něco a pak už bude všechno v pořádku.
Nebylo.
Dobrá zpráva byla, že jsem aspoň nabootoval. Ta špatná, že jsem se ocitl v prostředí Unity v rozlišení 1024×768. FML.
Stačil jeden skok na internety abych zjistil, jak se Unity zbavit a jaký balík nainstalovat, abych dostal svoje staré dobré Gnome 2, které jsem si přizpůsobil, zvykl si na něj a ktré dokonale fungovalo. Pak už jenom stačilo nastartovat do „Gnome Classic“ a být jako doma. Ale počkat! Tady něco nesedí, tohle není Gnome 2. Tohle je nějakej zmetek.
Na internetech jsem se dočetl, že nové Ubuntu do budoucna počítá už jenom s prostředím Unity. Pro staromilce, kteří nemají rádi gigantické ikony nabízí něco jako Gnome 3, které se snaží vypadat jako G2, ale chová se divně a nijak nejde přizpůsobit a je Canonicalem považováno za slepou větev vývoje, která bude z další verze Ubuntu odstraněna. Takže mi zůstaly na výběr dvě možnosti: buď Unity, které nechci nebo tu druhou variantu, kterou jednak nechci a druhak je jenom dočasná a bude nahrazena Unity, které nechci.
Z bláta do louže.
Zpátky k rozlišení. Normální cestou nešlo nastavit nic vyššího než těch nešťastných 1024×768. Kromě toho jsem ještě měl na výběr exkluzivních 800×600 nebo zcela luxusních 640×480. Nejspíš nějaký závan z devadesátých let. Z internetů jsem vytřískal nějakou tu konzolovou magii, která měla pomoct. Nepomohla. A pak mě napadlo, jestli není problém v ovladačích grafické karty. A přesně tady byl zakopaný pes. Ubuntu totiž při aktualizaci smazalo moje dokonale fungující ovladače od Nvidie a nahradilo je open-source variantou, která stála za hovno. Menu → klik → Nastavení → klik → Dodatečné ovladače → klik, klik, klik, restart a tadá, najednou mám na obrazovce tolik pixelů, že nevím co s nimi.
A hádanku Unity/Gnome jsem vyřešil šalamounsky: Na obě prostředí jsem se vysral a nainstaloval Xfce, které se chová a vypadá tak, jak jsem si představoval.
… a pak žili šťastně až do smrti. Konec.



Jmenuji se K., v síti také známý jako 
komentáře
Zkousel jsi Openbox? Taky jsem instaloval konecne Ubuntu, 11.04 jsem zkousel na starym zeleze, moc to nejelo, je to narocnejsi nez XP na muj vkus. Ted mam 11.10, unity se mi opet zda narocny na HW a nechci hrat OS. Tak jsem nainstaloval openbox a teprve pak gnome classic. Ten openbox by mel jit nastavit dle gusta, ale zatim je to u me moc v plenkach na to, abych tomu rozumel :).
Openbox jsem si už před nějakou dobou nainstaloval, ale zatím jsem ho nezkusil. Budu to muset napravit.
Za sebe říkám že Openbox je fajn. Budeš ho mít rád zhruba tehdy, když je splněna alespoň jedna z těchto podmínek: